Na Marsu se objevil „medvěd“: Vědci vysvětlují fascinující iluzi a hledání stop života
InovaceNa snímku z 12. prosince 2022, pořízeném oběžnou dráhou NASA Mars Reconnaissance Orbiter ve výšce 251 kilometrů nad jižními vysočinami Marsu, se objevila nečekaná formace.
Na snímku z 12. prosince 2022, pořízeném oběžnou dráhou NASA Mars Reconnaissance Orbiter ve výšce 251 kilometrů nad jižními vysočinami Marsu, se objevila nečekaná formace. To, co mělo být běžným záběrem marťanského povrchu, se zdálo být „medvědem“ hledícím zpět na kameru.
Formace se skládá ze dvou tmavých, kulatých prohlubní připomínajících oči a bledého hřebene, který se zužuje jako čumák. Celý útvar je ohraničen téměř dokonalým kruhovým prasklinou, což vytváří obrys hlavy. I když celek komicky připomíná roztomilého medvěda, vědci mají pro tento jev prozaičtější vysvětlení. Alfred McEwen, planetární vědec z Arizonské univerzity a vedoucí týmu kamery HiRISE, vysvětlil, že jde o kopec s propadlou strukturou ve tvaru písmene V (nos), dvěma krátery (oči) a kruhovým vzorem prasklin (hlava).
Jednotlivé prvky mají také běžná vysvětlení. Kruhová prasklina by mohla být pozůstatkem po usazení sypkého materiálu na pohřbeném, dávno zaplněném impaktním kráteru. „Nos“ by mohl být sopečný nebo bahenní průduch, přičemž okolní tvar písmene V značí místo, kudy kdysi vytékala láva nebo bláto. Důvod, proč v těchto útvarech vidíme medvěda, je známý jako pareidolie – schopnost lidského mozku rychle rozpoznávat vzory, zejména tváře, i v neúplných nebo náhodných datech. Tato evoluční adaptace nám v minulosti pomáhala rychle identifikovat hrozby.
Není to poprvé, co lidé spatřili na Marsu známé tvary. V roce 1976 vyfotografovala sonda Viking 1 útvar v oblasti Cydonia, který v nízkém rozlišení připomínal lidskou tvář. Pozdější snímky ve vyšším rozlišení, včetně těch z HiRISE, potvrdily, že šlo pouze o skalní formaci. Nedávno, v srpnu 2024, vědci pracující s Trace Gas Orbiterem Evropské kosmické agentury objevili v oblasti Terra Sirenum usazeniny chloridových solí ve tvaru „smajlíka“ – kruh vysušené soli se dvěma malými krátery jako očima.
Samotná sůl je však mnohem zajímavější než její tvar. Jde o pozůstatky po odpaření mělkých jezírek nebo rybníků z vlhčí minulosti Marsu, kde se rozpuštěné minerály koncentrovaly a krystalizovaly. Slaná voda může zůstat tekutá i při teplotách kolem -40 °C, což je přesně ten typ extrémního, dlouhotrvajícího solného roztoku, kde by život mohl nejdéle přežívat, když Mars vysychal. Takovéto usazeniny jsou proto důležitými cíli pro budoucí mise hledající biosignatury, bez ohledu na to, zda vypadají jako smajlík nebo ne. Vědci neustále objevují fascinující věci o rudé planetě, i když na ní žádní medvědi nežijí.
Science Alert