Keporkaci překvapili vědce: Mění tón písně, když se k nim přidá sousední zpěvák

Nová studie odhalila, že keporkaci mění výšku tónu svých písní, když se k nim připojí jiný zpívající jedinec.

Nová studie odhalila, že keporkaci mění výšku tónu svých písní, když se k nim připojí jiný zpívající jedinec. Tento objev zásadně mění dosavadní představy o jejich vokálních interakcích a ukazuje, že se navzájem aktivně poslouchají a reagují na zpěv svých sousedů.

Dosud se předpokládalo, že keporkaci se při zpěvu navzájem ignorují. Výzkum však naznačuje, že jejich vokální interakce jsou mnohem sofistikovanější a dynamičtější, než se dříve myslelo, a to i ve srovnání s delfíny. Schopnost měnit výšku tónu v reakci na druhého zpěváka vyžaduje značnou mentální a vokální flexibilitu. Podobné dynamické vokální interakce byly dosud pozorovány pouze u lidí (například při sborovém zpěvu nebo jazzových improvizacích) a do jisté míry u netopýrů. Profesor psychologie Eduardo Mercado III. z University at Buffalo, spoluautor studie, přirovnává chování keporkaků k jazzovým hudebníkům, kteří reagují na hru svých spoluhráčů.

Zjištění, že keporkaci dokážou přizpůsobovat své písně v reálném čase, otevírá novou kapitolu v porozumění jejich složitým vokálním projevům. Ačkoli důvod, proč keporkaci mění své písně v reakci na ostatní, zůstává zatím záhadou, studie představuje klíčový výchozí bod pro budoucí výzkum. Ten se nyní může zaměřit na pochopení motivace a sociálního kontextu těchto fascinujících vokálních interakcí. Výsledky výzkumu, který vedla Julia Hyland Bruno z New Jersey Institute of Technology, byly publikovány v časopise *Animal Behaviour*.