Překvapivá zjištění: Požáry v tropických rašeliništích ve 20. století nemají v historii obdoby

Nová studie odhaluje bezprecedentní nárůst požárů v tropických rašeliništích během 20. století. Toto zjištění je významné, neboť rašeliniště ukládají obrovské množství uhlíku pod zemským povrchem – více než veškerá lesní biomasa na světě dohromady.

Nová studie odhaluje bezprecedentní nárůst požárů v tropických rašeliništích během 20. století. Toto zjištění je významné, neboť rašeliniště ukládají obrovské množství uhlíku pod zemským povrchem – více než veškerá lesní biomasa na světě dohromady. Když se rašeliniště vznítí, uvolní se do atmosféry velké množství uloženého uhlíku, což dále přispívá ke globálnímu oteplování.

Historie a charakteristiky požárů v tropických rašeliništích zůstávaly dosud z velké části neznámé. Vědci proto analyzovali uhlíkové záznamy zachované v rašelinných ložiscích napříč Střední a Jižní Amerikou, Afrikou, jihovýchodní Asií a Australasií. Tato rekonstrukce umožnila sledovat aktivitu požárů více než dvě tisíciletí zpět. Ukázalo se, že historicky byly požáry v rašeliništích úzce spojeny s klimatickými výkyvy, zejména s délkou a závažností období sucha. Aktivita požárů v tropických rašeliništích dokonce více než tisíc let klesala, což odpovídalo změnám globálních teplot a dalším přírodním klimatickým proměnným.

Avšak v minulém století došlo k výraznému nárůstu počtu požárů. Regionální rozdíly ve výsledcích jasně poukazují na to, že hlavní příčinou jsou lidské činnosti. Zvýšení počtu požárů se týkalo především regionů jihovýchodní Asie a Australasie, kde odvodňování pro zemědělství, odlesňování a přeměna půdy zanechaly rašelinné půdy náchylnější k vznícení.

Naopak v méně přístupných rašelinných oblastech Jižní Ameriky a Afriky k takovému nárůstu nedošlo. Vedoucí autorka studie, Dr. Yuwan Wang z University of Exeter, nicméně upozorňuje, že i tyto regiony by mohly v budoucnu zažít více požárů, pokud se zvýší hustota obyvatelstva a rozšíří se komerční zemědělství a infrastruktura. Dr. Wang zdůrazňuje, že pro zamezení rozsáhlých emisí uhlíku, které dále přispívají ke globálnímu oteplování, je naléhavě potřeba chránit tyto ekosystémy bohaté na uhlík. Snížení požárů v tropických rašeliništích lze dosáhnout prostřednictvím jejich ochrany, podpory udržitelného hospodaření se zdroji a obnovy ekosystémů. To však vyžaduje spolupráci mnoha skupin a musí být prováděno v dostatečně velkém měřítku.