Tukani v Riu de Janeiru po 50 letech oživují prales: Roznášejí semena ohrožených stromů a plní klíčovou roli

Před více než padesáti lety byli tukani ariel (Ramphastos ariel) znovu vysazeni do Národního parku Tijuca, největšího městského lesa na světě, který se nachází v Rio de Janeiru v jihovýchodní Brazílii. Nová studie nyní odhaluje, že tento pták, který v 60.

Před více než padesáti lety byli tukani ariel (Ramphastos ariel) znovu vysazeni do Národního parku Tijuca, největšího městského lesa na světě, který se nachází v Rio de Janeiru v jihovýchodní Brazílii. Nová studie nyní odhaluje, že tento pták, který v 60. letech minulého století v oblasti vyhynul, se téměř zcela vrátil ke své původní roli v ekosystému a stal se klíčovým druhem pro obnovu lesa.

Vědci sledovali tukany ariel v lese Tijuca po celý rok a zaznamenávali každý druh rostliny, kterou konzumovali, ve srovnání se seznamem 101 původních rostlinných druhů, se kterými pták historicky interagoval. Výzkumný tým často ušel více než 20 kilometrů denně, aby pozoroval stravovací návyky tukanů. Zjistili, že pták, známý svými barevnými pery a charakteristickým černým zobákem, interagoval s nejméně 76 % rostlin, které byly historicky na jeho jídelníčku.

„Jsou to tak společenští a inteligentní tvorové. Způsob, jakým dokážou manipulovat s ovocem: Někdy má tvrdou vnější tobolku a oni ji drží svými malými nožičkami a otevírají zobáky,“ řekla vedoucí autorka Flávia Zagury, výzkumnice městské ekologie z Federální univerzity v Rio de Janeiru. „Mají neuvěřitelnou schopnost získávat tyto zdroje.“ Bylo pozorováno, že se živí plody a semeny rostlin, které jen málo jiných zvířat dokáže rozlousknout, což z nich potenciálně činí klíčové roznašeče semen ohrožených stromů, včetně palmy jussara (Euterpe edulis) a bicuíba-branca (Virola bicuhyba). Oba jsou původní stromy, které jsou národně klasifikovány jako ohrožené a ztratily více než polovinu svého původního rozšíření. Palma jussara byla jedním z jejich nejoblíbenějších druhů.

Mezi další nedávno znovu vysazená zvířata patří aguti rudokostřecí (Dasyprocta leporina) a vřešťani hnědí (Alouatta guariba). Vědci zjistili minimální překryv ve stravě s tukany, což naznačuje, že ptáci mají v ekosystému parku „funkční jedinečnost“, zejména ve vztahu k rostlinám s většími semeny. Zatímco tukani interagovali se 76 % rostlin z celého seznamu, interagovali s téměř 90 % rostlin, které mají střední a velká semena, větší než 6 milimetrů. Tukani ariel byli znovu vysazeni v roce 1970, kdy primatolog Adelmar Coimbra Filho vypustil 46 jedinců do parku Tijuca jako součást snahy o obnovu fauny v degradovaném lese. Od té doby byli vypuštění ptáci z velké části bez monitoringu.

Tato nová studie je jednou z prvních, která hodnotí reintrodukci po více než půl století. Zagury uvedla, že mnoho zůstává neznámého, včetně toho, jak moc tukani ariel přispívají k rozptylu různých druhů rostlin a k zalesňování. „Je to v podstatě prázdné plátno; je toho tolik, co stále nevíme,“ dodala Zagury. Tento výzkum však jasně ukazuje, že cílená reintrodukce klíčových druhů může mít zásadní pozitivní dopad na obnovu ekosystémů a ochranu biodiverzity.