Tygr jako klíč k záchraně přírody: Proč ochrana vrcholového predátora prospívá celým ekosystémům

Globální populace tygrů, jednoho z nejcharismatičtějších predátorů planety, zůstává kriticky ohrožena, přestože v některých zemích, jako je Bhútán, Nepál a Indie, došlo k jejímu nárůstu.

Globální populace tygrů, jednoho z nejcharismatičtějších predátorů planety, zůstává kriticky ohrožena, přestože v některých zemích, jako je Bhútán, Nepál a Indie, došlo k jejímu nárůstu. Podle Debbie Banks, vedoucí kampaně pro tygry a zločiny proti divoké zvěři z Environmental Investigation Agency, bylo v roce 2022 zaznamenáno přibližně 5 574 tygrů ve volné přírodě. Tento druh již zmizel z přibližně 95 % svého historického areálu rozšíření. Příběh ochrany tygrů je tak smíšený – lokální úspěchy se střídají se stagnací a nedostatečnými investicemi v jiných oblastech.

V zemích jihovýchodní Asie, jako je Laos, Kambodža a Vietnam, se tygři nacházejí v obtížném období. Hlavními příčinami jsou přetrvávající nelegální obchod s divokou zvěří a nedostatek politické vůle k jeho potírání prostřednictvím vymáhání práva a kampaní na snížení poptávky. Naopak v Indii, Nepálu a Bhútánu se populace tygrů úspěšně obnovuje. K tomu přispívá dlouhá historie ochrany, kulturní význam tygra v těchto regionech, značné vládní investice a silná veřejná podpora. Tygři jsou v těchto zemích vnímáni jako uctívaná božstva a jejich přítomnost přináší i ekonomické výhody v podobě ekoturistiky.

Ochrana tygrů má mnohem širší dopad, než se na první pohled zdá. Tygři jsou vrcholoví predátoři a zároveň takzvaný deštníkový druh. To znamená, že jejich ochrana automaticky chrání i celé ekosystémy a nespočet dalších druhů, které v nich žijí. Plnění závazků v rámci druhého Globálního programu obnovy tygrů (GTRP 2.0) by tak pomohlo zemím splnit i širší závazky v oblasti ochrany životního prostředí podle Globálního rámce pro biologickou rozmanitost.

Jedním z významných problémů je také chov tygrů v zajetí. V současnosti žije v zajetí více tygrů než ve volné přírodě, a většina z nich nemá žádnou hodnotu pro ochranu divokých populací. Tato zařízení, často maskovaná jako zoologické zahrady nebo zábavní centra, chovají tygry za účelem prodeje jejich částí těla. Produkty z těchto chovů se pak mísí s produkty z divokých tygrů na černém trhu, což komplikuje boj proti nelegálnímu obchodu a udržuje poptávku. Tyto problematické chovy jsou rozšířené zejména v Laosu, Vietnamu, Thajsku, Číně a Jihoafrické republice. Pro účinnou ochranu tygrů je klíčové posílit vymáhání práva, snížit poptávku po tygřích produktech a zajistit dostatečné financování pro ochranářské snahy. Důležitou roli hraje i regulace sociálních médií, která by mohla omezit šíření obrázků a prodej tygřích částí, k čemuž mají velké technologické společnosti potřebné kapacity.