Jak stres v dětství ovlivňuje střeva: Vědci našli cestu k cílené léčbě zažívacích problémů

Stres prožitý v dětství může mít dalekosáhlé dopady, které se neomezují jen na psychiku, ale mohou trvale ovlivnit i fungování střev.

Stres prožitý v dětství může mít dalekosáhlé dopady, které se neomezují jen na psychiku, ale mohou trvale ovlivnit i fungování střev. Nová studie publikovaná v časopise Gastroenterology naznačuje, že raný životní stres může přeprogramovat spojení mezi mozkem a střevem, čímž se zvyšuje riziko zažívacích potíží v pozdějším věku. Výzkum provedený na myší a tisících dětí odhalil souvislosti se symptomy jako je bolest břicha, zácpa a syndrom dráždivého střeva (IBS).

Vědci z Newyorské univerzity zjistili, že tyto účinky souvisejí se změnami ve střevech a sympatickém nervovém systému. Klíčovým zjištěním je, že různé biologické cesty řídí různé střevní problémy, což otevírá dveře k personalizovanějším léčebným postupům v budoucnu. „Náš výzkum ukazuje, že tyto stresory mohou mít skutečný dopad na vývoj dítěte a mohou dlouhodobě ovlivňovat střevní problémy. Pochopení zapojených mechanismů nám může pomoci vytvořit cílenější léčbu,“ uvedla autorka studie Kara Margolis, ředitelka Centra pro výzkum bolesti na NYU.

Zkušenosti jako emoční zanedbávání a další formy nepřízně mohou významně ovlivnit vývoj dítěte. Studie naznačují, že stres během těhotenství a raného dětství může ovlivnit vývoj mozku a zvýšit riziko duševních onemocnění, jako jsou úzkosti a deprese. Tým z NYU College of Dentistry's Pain Research Center se zaměřil na to, jak raný stres ovlivňuje komunikaci mezi mozkem a střevem. Toto spojení hraje klíčovou roli v trávení a jeho narušení může vést k již zmíněným stavům.

„Když je ovlivněn mozek, je pravděpodobně ovlivněno i střevo – oba systémy komunikují 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,“ dodala Margolis. „Existují data ukazující, že raný životní stres může souviset se střevními poruchami, ale my jsme se chtěli podrobně podívat na mechanismy a na to, jak tyto dráhy mezi střevem a mozkem fungují.“ Výzkum tak zdůrazňuje, jak rané prostředí dítěte může mít trvalé fyzické, nejen emocionální, dopady.