Hospodáři navrhují regulaci vlků, vyder a krkavců, vědci nesouhlasí
ZprávyV České republice se v současnosti pohybuje 250 až 400 vlků, přičemž před dvaceti lety jich bylo jen několik u hranic se Slovenskem. Jejich počet roste například na Broumovsku.
V České republice se v současnosti pohybuje 250 až 400 vlků, přičemž před dvaceti lety jich bylo jen několik u hranic se Slovenskem. Jejich počet roste například na Broumovsku. Na začátku března se jeden vlk pravděpodobně dostal mezi domy v obci Hynčice a koncem prosince šelmy při jednom útoku na ovčí stádo usmrtily 36 zvířat. Odborníci nicméně zdůrazňují, že není důvod k obavám z útoků vlků na člověka a že tento predátor je původním druhem, který patří do české krajiny.
Zástupci hospodářů by nyní chtěli přimět novou vládu k výraznějším opatřením nejen proti vlkům, ale i dalším chráněným druhům. Koncem minulého týdne zveřejnili prohlášení, za kterým stojí mimo jiné Agrární komora České republiky, Zemědělský svaz České republiky, Českomoravská myslivecká jednota, Rybářské sdružení České republiky a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
Vlk je v současnosti přísně chráněným druhem a jeho odstřel je povolen pouze v krajních situacích. Šelma musí opakovaně vyhledávat domácí zvířata a lidi, a teprve když se prokáže, že před nimi neutíká a nereaguje na plašení, mohou úřady zvažovat povolení odstřelu. K takové situaci zatím v Česku nedošlo.
Hospodářské svazy žádají svolání jednání ve Sněmovně za účasti ministrů, kde by společně probrali další opatření vůči chráněným druhům, které jim způsobují škody. Požadují zásadní změny, a to navzdory postoji některých vědců.
Ve svém prohlášení svazy uvádějí, že v Česku dochází k poklesu druhové rozmanitosti. „Nesystémové kroky v ochraně přírody v minulých letech mají v dnešní době viditelný dopad nejen na chov hospodářských zvířat a ryb, ale zároveň na krajinu a klesající stavy některých volně žijících živočichů,“ stojí v dokumentu.
Řešení vidí ve snížení byrokracie v ochraně přírody, vzdělávání společnosti o propojení hospodaření a ochrany přírody, ale také „zaměření se na ochranu přírody jako celku, a ne pouze několika vybraných ‚módních‘ druhů“.
Svazy žádají „otevřít otázku nárůstu počtu jednotlivců zvláště chráněných druhů, invazních a nepůvodních druhů a jiných predátorů s dopadem na pokles počtu ostatních živočichů a nárůstu škod způsobených hospodařícím subjektům v krajině“. Míní, že zatímco některé druhy z české krajiny mizí, jako pěvci nebo drobná zvěř, jiné druhy se těší větší ochraně, než je potřeba. Argumentují, že tyto druhy mohou negativně ovlivňovat populace jiných zvířat, včetně hospodářských.
„Dnes máme představu, že je potřeba chránit akorát bobra, vlka, vydru, ale na druhou stranu tyto druhy už někde jsou v příznivých stavech. A nic se s tím nedělá. S vydrou mají dnes významné potíže rybáři. Krkavci loví různé živočichy,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.