Revoluce v imunoterapii: Vědci dokážou vytvořit CAR-T buňky proti rakovině přímo v těle

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu (UCSF) vyvinuli průlomovou metodu, která umožňuje geneticky přeprogramovat imunitní T-buňky k boji proti rakovině přímo uvnitř těla pacienta.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu (UCSF) vyvinuli průlomovou metodu, která umožňuje geneticky přeprogramovat imunitní T-buňky k boji proti rakovině přímo uvnitř těla pacienta. Tento objev by mohl zásadně zjednodušit a zpřístupnit CAR-T buněčnou terapii, jednu z nejúčinnějších zbraní proti některým krevním nádorům.

Dosud vyžadovala CAR-T terapie složitý a nákladný proces: lékaři museli odebrat imunitní buňky pacienta, odeslat je do specializovaného zařízení k genetickému přeprogramování a poté je infuzí vrátit zpět do krevního oběhu. Tento postup, ačkoliv revoluční, trvá týdny a stojí statisíce dolarů, což jej činí nedostupným pro mnoho pacientů po celém světě. Nová metoda by mohla eliminovat výrobní proces, snížit náklady a zkrátit čekací dobu.

Jedná se o první případ, kdy vědci integrovali velkou sekvenci DNA na specifické místo v lidských T-buňkách, které nebyly nikdy vyjmuty z těla. Tento cílený přístup navíc překonal standardní metodu náhodné integrace DNA pomocí virů, což představuje významný pokrok i pro širší oblast buněčné a genové terapie. V experimentech na myší s humanizovaným imunitním systémem vědci úspěšně léčili agresivní leukémii, mnohočetný myelom a dokonce i solidní nádor.

CAR-T buněčná terapie funguje tak, že T-buňkám – bojovníkům imunitního systému – dodá nové genetické instrukce k rozpoznání a zničení rakovinných buněk. Tyto instrukce jsou ve formě chimérických antigenních receptorů (CAR), molekul, které vyčnívají z povrchu T-buňek jako antény. Když se CAR naváže na specifické proteiny na povrchu rakovinné buňky, spustí T-buňku k útoku a zabití nádorové buňky.

Pro dosažení přeprogramování imunitních buněk přímo v těle navrhli vědci systém dvou částic, které nesou genovou editační technologii CRISPR-Cas9 – molekulární nůžky potřebné k úpravě genů – přímo k T-buňkám cirkulujícím v těle. Jedna částice byla potažena protilátkami proti proteinu CD3, který se nachází výhradně na povrchu T-buňek, čímž bylo zajištěno, že editační nástroje dosáhnou pouze zamýšlených cílů. Druhá částice nesla novou DNA kódující protirakovinný CAR spolu s instrukcemi k jejímu vložení na specifické místo v genomu T-buňky, kde se nachází molekulární „zapínač“ aktivovaný pouze v T-buňkách. Pouze když gen přistane na tomto přesném místě, přiměje imunitní buňky k tvorbě nových CARů. Částice byly také navrženy tak, aby se vyhnuly okamžitému zničení imunitním systémem. Jak uvedl Justin Eyquem, profesor medicíny na UCSF a hlavní autor studie: „Myslím, že toto je jen začátek velké vlny nových terapií, které budou skutečně transformační a zachrání mnoho životů.“ Tento přístup by navíc mohl eliminovat potřebu předchozí intenzivní chemoterapie, kterou někteří pacienti, zejména starší nebo křehčí, špatně snášejí.