Vědci vyvinuli „chytré spodní prádlo“ pro měření lidských prdů

Nový výzkum z University of Maryland se zaměřuje na objektivní měření lidské plynatosti pomocí speciálních biosenzorů integrovaných do spodního prádla. Cílem je stanovit normální rozmezí a lépe porozumět zdraví střev.

Projekt s názvem The Human Flatus Atlas si klade za cíl objektivně měřit lidskou plynatost pomocí biosenzorů, které jsou součástí takzvaného „chytrého spodního prádla“. Tento výzkum, který byl označen za potenciálního kandidáta na Ig Nobelovu cenu, se snaží řešit problém nedostatečných dat o normálním rozsahu lidské plynatosti. Dosavadní studie se spoléhaly na sebeposouzení respondentů, což je nespolehlivé, protože lidé si často nepamatují všechny své plyny a jsou špatnými odhadci jejich objemu. Navíc je nemožné zaznamenávat plyny během spánku, přestože k nim v noci dochází.

Chytré spodní prádlo, vyvinuté týmem pod vedením Brantleyho Halla, je popisováno jako „malé nositelné zařízení, které se diskrétně připne na jakékoli spodní prádlo a využívá elektrochemické senzory k nepřetržitému sledování produkce střevních plynů“. Senzor má rozměry 26 × 29 × 9 milimetrů.

První výsledky studií naznačují, že „zdraví dospělí produkovali průměrně 32 plynných výronů denně“, což je přibližně dvakrát více, než se dříve předpokládalo. Rozdíly mezi jedinci jsou však značné, denní počty se pohybovaly od čtyř do 59.

Výzkumníci z University of Maryland založili společnost VentosCity, která má tuto technologii dále rozvíjet. Jejich webové stránky nabízejí animaci plynu a slogan „Measure. Master. Thrive.“ (Měř. Ovládni. Rozkvětej.) s příslibem „budoucnosti zdraví střev“. Lze očekávat vývoj aplikace s měsíčním předplatným.

Článek se dále dotýká i obecnějšího tématu porozumění umělé inteligenci a nabízí několik metafor a analogií pro její pochopení. Jednou z nich je fráze „hladový duch uvězněný ve sklenici“ jako vodítko pro smysluplné používání AI. Další novinkou je zkratka „ai;dr“ jako obdoba „tl;dr“ (too long; didn't read) pro shrnutí obsahu generovaného AI. Závěrem je citace Nicka Pettigrewa, který přirovnává AI k radiu – objevu s potenciálně užitečnými aplikacemi, ale s rizikem jeho plošného a neuváženého nasazení.