Léky na cukrovku a obezitu přináší naději: Snižují úzkost a depresi až o 44 %

Léky na cukrovku a obezitu, známé jako GLP-1 agonisté, mohou výrazně pomoci zmírnit příznaky úzkosti a deprese.

Léky na cukrovku a obezitu, známé jako GLP-1 agonisté, mohou výrazně pomoci zmírnit příznaky úzkosti a deprese. Rozsáhlá švédská studie zjistila, že tyto medikace jsou spojeny s podstatným snížením potřeby nemocniční péče a pracovní neschopnosti z psychiatrických důvodů.

Vědci z University of Eastern Finland, Karolinska Institutet a Griffith University analyzovali data téměř 100 000 účastníků ze švédských národních registrů v letech 2009 až 2022. Z toho více než 20 000 osob užívalo GLP-1 léky. Studie byla publikována v prestižním časopise The Lancet Psychiatry.

Výsledky ukázaly, že užívání GLP-1 léků, zejména semaglutidu, bylo spojeno se 42% snížením pracovní neschopnosti a hospitalizací z psychiatrických důvodů ve srovnání s obdobími, kdy tyto léky nebyly užívány. Konkrétně u deprese bylo riziko nižší o 44 % a u úzkostných poruch o 38 %.

Kromě toho bylo užívání semaglutidu spojeno s nižším rizikem poruch spojených s užíváním návykových látek – potřeba nemocniční péče a pracovní neschopnosti v této souvislosti klesla o 47 %. Studie také naznačila snížené riziko sebevražedného chování.

Profesor Mark Taylor z Griffith University, jeden z autorů studie, uvedl, že takové výsledky byly do jisté míry očekávatelné, vzhledem k dřívějším zjištěním o snížení rizika poruch spojených s alkoholem. Nicméně rozsah tohoto spojení vědce překvapil. Ačkoli se jedná o registrační studii, která nemůže přesně určit mechanismy, předpokládá se, že vliv mohou mít faktory jako snížená konzumace alkoholu, zlepšení vnímání vlastního těla díky úbytku hmotnosti, nebo úleva spojená s lepší kontrolou glykémie u diabetiků. Možné jsou i přímé neurobiologické mechanismy, například změny ve fungování mozkového systému odměn.

Diabetes a obezita jsou dlouhodobě spojovány se zvýšeným rizikem duševních problémů a naopak, jedinci s duševními poruchami mají vyšší riziko metabolických onemocnění. Tato studie přináší významný vhled do toho, jak farmakologická léčba může ovlivnit obě oblasti zdraví. Dosavadní důkazy o vlivu GLP-1 léků na úzkostné a depresivní poruchy byly nekonzistentní, často kvůli menšímu rozsahu studií. Tato rozsáhlá analýza tak představuje klíčový krok k pochopení plného potenciálu těchto léků.