Ledový stroj času odhaluje tajemství dávné Země: Vzorky vzduchu staré 6 milionů let

Paleoklimatologové získali z Antarktidy unikátní ledové vzorky s šest milionů let starým vzduchem. Analýza bublinek odhaluje tehdejší koncentrace skleníkových plynů a teploty oceánů, čímž otevírá okno do světa před dobou ledovou a pomáhá pochopit přirozené klimatické změny.

Paleoklimatologové přivezli z Antarktidy vzácný led, jehož bublinky obsahují vzduch starý přibližně šest milionů let. Tyto vzorky odhalují tehdejší koncentrace skleníkových plynů a teploty oceánů, čímž otevírají okno do světa dávno minulého.

Prastaré ledovce na obou pólech fungují jako přírodní archivy, uchovávající zbytky dávno zaniklého světa. Kromě minerálních částic či drobných organismů obsahují také bublinky vzduchu, které vědcům umožňují nahlédnout do atmosféry minulých geologických období.

Výzkumný tým Centra pro výzkum nejstaršího ledu COLDEX vedený Sarah Shackletonovou a Johnem Higginsem nedávno vrtal na Allan Hills ve Východní Antarktidě a získal unikátní vzorky. Led, který vrtali, datovali pomocí izotopu argonu-40 na zhruba šest milionů let, což z něj činí nejstarší přímo datovaný led na světě. Vznikl v době svrchního miocénu, kdy byla Země výrazně teplejší než dnes a hladiny oceánů vyšší. Analýza izotopů kyslíku navíc ukázala, že od té doby se teplota v této oblasti Antarktidy snížila o přibližně 12 °C – první přímé měření tak dlouhodobého ochlazovacího trendu.

Dosud nejstarší souvislé ledové jádro z vnitrozemí Antarktidy pokrývalo záznam asi 1,2 milionu let. Nově získané fragmenty tak jsou šestkrát starší, ačkoliv nejde o kontinuální jádro, ale o jednotlivé „klimatické momentky“.

Ředitel COLDEX, paleoklimatolog Ed Brook, přiznává, že tým očekával velmi starý led, ale spíše kolem tří milionů let. Skutečné stáří šest milionů let tak překonalo všechna očekávání. Zachycené bublinky vzduchu obsahují klíčové údaje o tehdejších skleníkových plynech a oceánských teplotách, které mohou pomoci pochopit přirozené klimatické změny před vznikem lidského vlivu. Vědci doufají, že budoucí vrtání odhalí ještě starší led a poskytne detailnější pohled na klimatickou historii Země před érou ledových dob.