Indonésie mění zóny parku Way Kambas: Uhlíkové projekty a turismus mají financovat ochranu, ale experti řeší dopady na slony a tygry

Indonésie plánuje zásadní změny v národním parku Way Kambas na Sumatře, který je domovem kriticky ohrožených druhů, jako jsou sloni sumaterští, tygři a nosorožci.

Indonésie plánuje zásadní změny v národním parku Way Kambas na Sumatře, který je domovem kriticky ohrožených druhů, jako jsou sloni sumaterští, tygři a nosorožci. Vláda navrhuje přezónování rozsáhlých částí parku pro uhlíkové projekty a luxusní turismus s cílem získat finanční prostředky na ochranu přírody a obnovu ekosystémů. Tento krok však vyvolává značné obavy mezi ekology a aktivisty.

Podle dokumentu ministerstva lesnictví by se přísně chráněná jádrová oblast parku zmenšila na méně než polovinu, z původních 59 935 hektarů na 27 661 hektarů. Naopak zóna pro využití by se téměř zdesetinásobila, z 3 934 na 32 091 hektarů. Jádrová zóna, která je nyní převážně souvislým blokem, by se rozdělila na tři samostatné části. Tyto změny by se dotkly oblastí jako Wako, Way Kanan a Sekapuk, které jsou podle ochránců přírody klíčovými stanovišti pro divokou zvěř.

Kritici upozorňují, že takové přezónování by mohlo vést k fragmentaci klíčových habitatů a mít negativní dopad na ohrožené druhy. Experti se obávají, že uhlíkové projekty a snahy o zalesňování by mohly snížit zdroje potravy pro slony a zhoršit konflikty mezi lidmi a divokou zvěří. Wishnu Sukmantoro, indonéský ekolog a člen Skupiny specialistů na asijské slony při IUCN, zdůraznil, že takový krok by mohl podkopat důvěryhodnost Indonésie na mezinárodních fórech pro ochranu přírody. Objevují se také obavy ohledně transparentnosti, správy a toho, zda budou příjmy skutečně směřovat na podporu ochrany přírody a místních komunit.

Administrativa prezidenta Prabowa Subianta vnímá Way Kambas jako „pilotní“ projekt pro obchodování s uhlíkem a ekoturismus v národních parcích. Cílem je generovat příjmy z národních parků, které by financovaly jejich vlastní ochranu. Prezident již loni v říjnu položil právní základy pro obchodování s uhlíkem v chráněných oblastech a oznámil vytvoření nové pracovní skupiny pro inovativní financování a správu národních parků. Ministr lesnictví Raja Juli Antoni uvedl, že národní parky se staly „nákladovými centry“ a je třeba hledat inovativní a udržitelné financování, včetně zapojení soukromého sektoru, aby se staly „světovou třídou“. Way Kambas je jedním ze tří zkušebních míst pro tento nový systém samofinancování. Budoucnost ukáže, zda se podaří skloubit ekonomické zájmy s ochranou přírody a zajistit tak dlouhodobou udržitelnost cenných ekosystémů.