Nový výzkum odhaluje: Komáři sají lidskou krev už 1,8 milionu let a mění pohled na migraci homininů

Komáři jsou nepochybně nejsmrtelnějšími zvířaty pro člověka. Malárie, kterou tito hmyz přenáší, stále zabíjí přes 600 000 lidí ročně, přičemž přibližně polovina světové populace zůstává ohrožena expozicí navzdory významnému lékařskému pokroku. Mezitím komáří sliny pravidelně šíří řadu dalších nebezpečných nemocí, včetně viru západonilské horečky, horečky dengue a různých forem encefalitidy.

Ne všichni komáři jsou však na vině. Každý krvesající přenašeč malárie pochází z podskupiny *Anopheles leucosphyrus*, která zahrnuje poměrně malou část z přibližně 3 500 známých druhů komárů na planetě. Kdy a proč se tedy lidé stali kořistí tak zhoubné hrozby? Na základě nedávné genetické analýzy začala tato smrtící sága, když se raní homininé migrovali do jihovýchodní Asie přibližně před 1,8 milionu let.

Důkazy jsou podrobně popsány ve studii mezinárodního výzkumného týmu, která byla dnes publikována v časopise *Scientific Reports*. Aby prozkoumali tuto otázku, biologové sekvenovali DNA z 38 komárů, zahrnujících 11 různých druhů ze skupiny *Leucosphyrus*, shromážděných v jihovýchodní Asii mezi lety 1992 a 2020. Použili počítačové modely k odhadu dlouhodobých rychlostí mutace DNA a k sestavení širších evolučních historií tohoto hmyzu.

Podle jejich analýzy se chuť na lidskou krev vyvinula pouze jednou v rámci skupiny *Leucosphyrus* někde mezi 2,9 a 1,6 milionu let před naším letopočtem – konkrétně v Sundalandu, oblasti zahrnující Borneo, Jávu, Malajský poloostrov a Sumatru. Před touto mutací se komáři spokojili s krmením na jiných nedalekých než lidských primátech. Autoři studie poznamenali, že to odpovídá nejstaršímu navrhovanému datu paleoantropologů pro příchod *Homo erectus* do Sundalandu, přibližně před 1,8 milionu let.

Moderní lidé dorazili do regionu až před 76 000–63 000 lety, což komárům poskytlo dostatek času na rozvinutí jejich preference pro homininy. Tyto nálezy však také předcházejí dřívějším teoriím o evoluci hmyzu, zejména pro africké přenašeče malárie, jako jsou *Anopheles gambiae* a *Anopheles coluzzii*. Před těmito nedávnými genetickými objevy se vědci domnívali, že krmení na lidech začalo až před 509 000 až 61 000 lety.

Důležité je, že aby se komáři mohli živit lidmi, museli vědět, jak je najít. Pravděpodobně si pomalu v průběhu času vyvinuli genetické receptory pro detekci tělesného pachu homininů. Aby se tak stalo, musela však oblast Sundalandu mít významnou populaci *H. erectus* přibližně před 1,8 milionu let. Tímto způsobem vědci tvrdí, že zkoumání evoluce komárů může pomoci vyplnit mezery ve vývoji a migraci homininů, zejména v oblastech, jako je jihovýchodní Asie, které obsahují poměrně omezené fosilní záznamy.