Stoletý chmelařský výzkum v Česku míří na odolnost vůči klimatu

Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě má za sebou sto let existence. Při příležitosti tohoto výročí byla v Žatci pokřtěna kniha, která se věnuje pěstování, vlastnostem a využití chmele. Odborníci z Chmelařského institutu se nadále zaměřují na šlechtění nových odrůd, testování kvasnic a zvyšování odolnosti klíčové odrůdy, žateckého poloraného červeňáku, vůči klimatickým změnám. Informoval o tom vedoucí autorského kolektivu Karel Krofta.

Institut se věnuje i produkci piva, včetně nealkoholických variant a chmelové vody. Segment nízkoalkoholických a nealkoholických piv je jediný, který v tomto oboru zaznamenává růst.

Chmelařská věda se, podobně jako jiné obory, neustále vyvíjí v souvislosti se změnami v pivovarských technologiích. Aplikují se nové generace pesticidů s minimálním dopadem na životní prostředí a byly vyšlechtěny desítky nových odrůd chmele. Kniha o chmelu, která má 800 stran, poskytuje ucelený soubor informací a obsahuje i kapitoly o chmelu jako léčivé rostlině.

Klíčovým prvkem je šlechtění. Pivovary preferují klasické metody před geneticky modifikovanými organismy, jak uvedl Krofta. Institut vyšlechtil řadu odrůd, z nichž některé uspěly i na mezinárodním trhu. Jedním z hlavních směrů je podle Krofty šlechtění na odolnost vůči klimatickým změnám, jelikož ne všechny chmelnice v Česku disponují závlahou. Žatecký poloraný červeňák zůstává nosnou odrůdou českého chmelařství a je světově uznáván jako standard kvality. Je nezbytné zajistit jeho budoucí odolnost vůči změnám klimatu.

Součástí institutu je malý pivovar s kapacitou 50 litrů na várku, určený pro degustace. Sládek Jan Hervert uvedl, že je možné měnit složení piva od vody, přes chmel a slad, až po kvasnice a postup vaření. I při stejném receptu se chuť piva může lišit v závislosti na pivovaru. Ročně zde uvaří 80 až 100 várek. V současnosti se zaměřují na nealkoholické pivo a experimentují s novými kvasnicemi a odrůdami chmele. Podle Krofty sice český pivař preferuje tradiční ležák, ale mladší generace si oblíbily například IPA a stále častěji i nealkoholické pivo, což je celosvětový trend. Chmelová voda je pak cestou, jak přiblížit chuť chmele i abstinentům.

Chmelařský institut je vlastněn Svazem pěstitelů chmele ČR. Jedním z každoročních úkolů, na který čekají všichni pivovarníci, je rozbor chmele prováděný těsně před sklizní. Nejdůležitějším parametrem je obsah alfa kyselin, jehož výše závisí na počasí. Ideální podmínky, tedy teploty do třiceti stupňů a občasné vydatné srážky, jsou však stále vzácnější.

Loňská sklizeň chmele v Česku dosáhla mírně nadprůměrných 6909 tun, což bylo o 415 tun více než v předchozím roce. Během roku se střídaly příznivé a nepříznivé podmínky, přičemž srpnové počasí bylo pro růst chmele nakonec prospěšné.