Jan Kysela hodnotí vládní kroky a jejich dopad na demokratické procesy

V sobotu se na pražské Letné shromáždilo přibližně 250 tisíc lidí, aby vyjádřili svůj postoj k aktuálnímu směřování vlády Andreje Babiše.

V sobotu se na pražské Letné shromáždilo přibližně 250 tisíc lidí, aby vyjádřili svůj postoj k aktuálnímu směřování vlády Andreje Babiše. Účastníci protestu, organizovaného spolkem Milion chvilek pro demokracii, vyjádřili nesouhlas s kroky, které podle nich ovlivňují občanskou společnost, neziskový sektor a veřejnoprávní média.

Téma vládních opatření a jejich potenciálního vlivu na demokratické principy bylo předmětem rozhovoru s ústavním právníkem Janem Kyselou z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v pořadu Ptám se já.

Kabinet Andreje Babiše (ANO), složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů, je ve funkci sto dní. Vláda byla jmenována v polovině prosince, přičemž v kompletní sestavě funguje od 23. února, kdy se ministrem životního prostředí stal Igor Červený (Motoristé). Původní kandidát strany Motoristé, Filip Turek, nebyl prezidentem jmenován a nyní působí jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal.

Po nástupu do Strakovy akademie vláda zahájila rozsáhlé personální změny na resortech a v klíčových institucích, stejně jako významné legislativní úpravy. Premiér Babiš dříve uvedl, že jeho vláda, díky přípravě v opozici, nepotřebuje obvyklých sto dní hájení.

Vláda vysvětluje rychlost svých kroků tím, že velkou část legislativních návrhů předkládá formou poslaneckých předloh namísto vládních. Tento postup se týká například nahrazení služebního zákona, změn jednacího řádu Poslanecké sněmovny, stavebního zákona nebo trestního zákoníku. Předpokládá se, že poslaneckým návrhem se vláda pokusí také zrušit televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy a nezaopatřené mladé lidi. Opozice tento postup kritizuje s argumentem, že návrhy se tak vyhýbají standardnímu připomínkovému řízení, což může mít dopad na jejich kvalitu.

Vláda se rovněž setkává s rostoucí kritikou ze strany veřejnosti. Naposledy se v sobotu 21. března na pražské Letné shromáždilo podle organizátorů ze spolku Milion chvilek pro demokracii nejméně 250 tisíc lidí. Jejich nesouhlas se týkal kroků kabinetu ve vztahu k veřejnoprávním médiím, neziskovému sektoru a kultuře, a také vlivu koaličních partnerů na hnutí ANO.

V souvislosti s těmito událostmi se diskutuje o tom, zda existují důvody pro veřejné protesty, na jaké změny je vhodné se zaměřit a jakým způsobem aktuálně fungují ústavní pojistky. Celý rozhovor s Janem Kyselou je dostupný v audiopřehrávači, podcastových aplikacích a ve videu.