Překvapivý objev: Mozek stárne stejně u lidí i myší, urychlí to výzkum proti demenci

Vědci z Columbia’s Zuckerman Institute a University of Texas at Dallas učinili zásadní objev v oblasti stárnutí mozku. Zjistili, že lidský mozek není ve svém procesu stárnutí jedinečný; myši procházejí nápadně podobnými změnami v neurálních sítích, jak stárnou.

Vědci z Columbia’s Zuckerman Institute a University of Texas at Dallas učinili zásadní objev v oblasti stárnutí mozku. Zjistili, že lidský mozek není ve svém procesu stárnutí jedinečný; myši procházejí nápadně podobnými změnami v neurálních sítích, jak stárnou. Tento výzkum, publikovaný v Proceedings of the National Academy of Sciences, otevírá nové možnosti pro urychlený vývoj strategií proti poklesu mozkových funkcí souvisejícímu s věkem.

Studie odhalila, že u obou druhů dochází k rozpadu „modulární specializace“ – schopnosti mozku udržovat odlišné a efektivní sítě pro specifické úkoly. Tento jev je charakteristickým znakem kognitivního úpadku, který se projevuje zhoršením paměti a dalších kognitivních funkcí. Díky skenování mozků bdělých myší pomocí specializované fMRI technologie po celý jejich život (od 3 do 20 měsíců, což odpovídá zhruba 18 až 70 letům u lidí) mohli vědci sledovat tyto změny v reálném čase.

Klíčovým přínosem tohoto objevu je, že myši stárnou mnohem rychleji než lidé. Zatímco u člověka by sledování vlivu životního stylu, diety nebo genetiky na stárnutí mozku trvalo desítky let, u myší lze získat srovnatelné výsledky za pouhých 17 měsíců. To výrazně zrychluje výzkum a testování potenciálních anti-aging intervencí, které by mohly zpomalit, zastavit nebo dokonce zvrátit věkem podmíněný pokles mozkových funkcí.

Vědci také zaznamenali zajímavé rozdíly: lidské mozky jsou sice více integrované a propojené, což pravděpodobně podporuje vyšší kognitivní schopnosti, ale zároveň se zdá, že kognitivní pokles u lidí probíhá rychleji než u myší. Tato vyšší propojenost by mohla činit lidský mozek zranitelnějším vůči rychlému úpadku. Pro detailní zobrazení mozků myší, které jsou 3000krát menší než lidské, byly použity fMRI skenery s magnetickým polem třikrát silnějším než standardní klinické přístroje.

Tyto poznatky otevírají cestu k identifikaci mechanismů, které u lidí ovlivňují zranitelnost nebo naopak odolnost vůči věkem podmíněnému poklesu mozku, nemocem a poruchám. Budoucí výzkum se zaměří na to, jak genetika, životní prostředí a další faktory ovlivňují stárnutí mozku u různých typů myší. Cílem je vyvinout terapeutické přístupy, které budou účinné i u lidí, a to nejen na buněčné, ale i na síťové úrovni, což by mohlo vést k relevantnějším klinickým výsledkům.