Strava v dětství mění mozek i budoucí chutě, vědci však objevili způsob, jak tyto změny zvrátit pomocí probiotik

Výzkum z University College Cork ukazuje, že nezdravá strava v raném věku zanechává stopy v hypothalamu a ovlivňuje chutě v dospělosti. Vědci však úspěšně otestovali metodu, jak tyto vzorce napravit pomocí specifických probiotik a prebiotické vlákniny.

S neutuchající nabídkou sladkých cereálií, pochutin a rychlého občerstvení je pro rodiče neustálým bojem přimět děti k zdravému stravování. Nový výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature Communications naznačuje, že strava založená na nezdravých potravinách může mít trvalý dopad na stravovací chování v pozdějším životě, a dokonce i na samotnou strukturu mozku.

Skryté změny v mozku Vědci z University College Cork v Irsku prováděli studii na myších, které byly v raném věku krmeny stravou s vysokým obsahem tuku a cukru. Odborníci následně sledovali jejich stravovací návyky až do dospělosti. I když se hmotnost těchto myší po přechodu na vyváženou kontrolní stravu v dospělosti normalizovala, jejich chování zůstalo změněné. Stále konzumovaly větší množství potravy než kontrolní skupina a v situaci, kdy měly na výběr, dávaly přednost energeticky vydatným potravinám s nízkým obsahem živin, na kterých vyrůstaly. Výzkumníci tyto projevy přímo spojili se změnami v hypothalamu, což je část mozku hrající klíčovou roli v regulaci chuti k jídlu. Spoluautorka studie Cristina Cuesta-Martí vysvětlila, že raná expozice nezdravé stravě může zanechat skryté, dlouhodobé účinky na stravovací chování, které nejsou na první pohled patrné pouze prostřednictvím sledování tělesné hmotnosti.

Naděje ukrytá v mikrobiomu Vědci se následně pokusili zjistit, zda lze tyto hluboce zakořeněné vzorce chování zvrátit. Zaměřili se na cílenou úpravu střevního mikrobiomu u jedinců, kteří byli v mládí vystaveni nezdravé stravě. Do jejich organismu zavedli probiotickou bakterii Bifidobacterium longum a také prebiotickou vlákninu, konkrétně fruktooligosacharidy (FOS) a galaktooligosacharidy (GOS). Tyto látky se přirozeně vyskytují v běžných potravinách, jako je cibule, chřest nebo banány.

Díky těmto probiotickým zásahům se vědcům podařilo obnovit normální stravovací návyky. Výsledky sice vykazovaly určité rozdíly mezi pohlavími – zatímco probiotické bakterie normalizovaly potravinové preference u samců i samic, vláknina FOS a GOS byla účinná pouze u samců – celkový dopad byl zásadní. Spoluautorka studie Harriet Schellekens zdůraznila, že zjištění jasně ukazují na možnost zmírnit dlouhodobé následky nezdravé stravy z dětství právě skrze péči o střevní mikroflóru. Podpora mikrobiomu od narození tak představuje cestu, jak pomoci udržet zdravější stravovací návyky po celý život. Ačkoliv se tyto poznatky zatím vztahují na laboratorní modely, pro rodiče zůstává nejlepší strategií budování zdravých návyků u dětí již od útlého věku.