Ministr obrany Zůna: Kritika tempa změn v resortu má politický motiv

Ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) v úterý 23. března uvedl, že výroky o potřebě razantnějších změn na ministerstvu obrany jsou politicky motivované. Toto vyjádření poskytl ČTK mluvčí ministerstva obrany David Šíma. K požadavkům na rychlejší úpravy se dříve vyjádřil místopředseda hnutí SPD Radim Fiala.

Zůna ve funkci ministra, kterou zastává tři měsíce, realizoval 18 personálních úprav ve vysokých pozicích. Další změny v počtech, struktuře a organizaci míst v resortu obrany jsou plánovány k 1. červenci.

Radim Fiala v pondělí po příchodu na koaliční radu sdělil novinářům, že si i předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přeje rychlejší tempo změn na ministerstvu. Fiala spolu s předsedou SPD Tomiem Okamurou jednali s ministrem Zůnou minulý týden. Podle Fialy má Zůna důvěru hnutí SPD, avšak změny by měly být rychlejší například v personální oblasti nebo při kontrole zakázek uzavřených za předchozí vlády Petra Fialy (ODS). Zmíněné kontroly mají být také předmětem středeční schůzky premiéra Babiše s ministrem Zůnou, kde se bude jednat i o rozpočtu na příští rok.

Ministr Zůna zdůraznil, že Ministerstvo obrany je dynamický celek, kde bylo jen za první čtvrtletí letošního roku provedeno přibližně 4000 personálních opatření. Dále uvedl, že pokud se objevují komentáře o potřebě razantnějších změn, mají politický motiv.

Zůna ve svém vyjádření upřesnil, že 18 realizovaných změn se týkalo funkcí srovnatelných s pozicemi vrchních ředitelů sekcí na civilních ministerstvech. Jako příklady uvedl jmenování nového velitele teritoriálních sil, velitele vojenského výcviku ve Vyškově, zástupce velitele Pozemních sil, velitele Speciálních sil, ředitele sekce plánování sil a ředitele sekce vyzbrojování a akvizic. Dále probíhá výběrové řízení na ředitele odboru inspekce a auditu ministerstva obrany. Dodal, že takovýchto opatření je mnoho a jsou četnější než na jiných ministerstvech, s výjimkou automatických změn náměstků a kabinetů, které jsou politickou záležitostí.

Mezi další personální úpravy patřilo odvolání ředitele Vojenských lesů a statků Jaroslava Nerada a jmenování Petra Krále, který tuto funkci převezme od dubna.

Zůna popsal budoucí etapy personálních změn. První etapa zahrnuje aktuální opatření. Druhá etapa se zaměří na jmenování a výběr nového náčelníka generálního štábu, což bude spojeno s dalšími postupy. Ve třetí etapě, v polovině roku, se očekává návrat několika generálů ze struktur NATO a EU a zároveň odjezd nových generálů. Na konci roku pak vyprší závazky dalším generálům.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijme ministra obrany Zůnu, ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (ANO) a ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO). Členové vlády mu představí kandidáty na jmenování generálů.

K loňskému roku měla Armáda ČR přibližně 24 000 profesionálních vojáků a 4521 příslušníků aktivních záloh. Ministr Zůna plánuje letos upravit koncepci, kterou schválila bývalá vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2023. Prioritou podle Zůny bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem v požadované struktuře specializací a počtech, a také zlepšení podmínek kvality života a služby vojáků.