Dánské volby: Sociální demokraté zvítězili, ale bez většiny. Čekají se jednání.

Dánští sociální demokraté pod vedením premiérky Mette Frederiksenové získali v parlamentních volbách nejvíce hlasů, avšak nepodařilo se jim zajistit většinu. Strana zaznamenala svůj nejslabší volební výsledek za více než sto let.

Dánští sociální demokraté pod vedením premiérky Mette Frederiksenové získali v parlamentních volbách nejvíce hlasů, avšak nepodařilo se jim zajistit většinu. Strana zaznamenala svůj nejslabší volební výsledek za více než sto let.

Sociální demokraté, kteří jsou u moci od roku 2019, získali v úterních volbách 21,9 % hlasů a obsadili 38 parlamentních křesel. Zůstávají sice největší stranou, ale tento počet nestačí k samostatnému vytvoření vlády.

V dánském parlamentu, Christiansborgu, podpořili příznivci sociálních demokratů premiérku Frederiksenovou, která uvedla: „Je mi líto, že jsme nezískali více hlasů. Také jsem doufala v lepší výsledek.“ Dodala však, že ji netrápí skutečnost, že se sociální demokraté opět stali nejoblíbenější politickou stranou v Dánsku. Frederiksenová má stále možnost pokračovat ve funkci třetí volební období. Dánsko však obvykle vede koaliční vláda, a proto se nyní očekávají náročná jednání, která mohou trvat dny či týdny.

Ve volbách kandidovalo dvanáct politických stran. Levicový „červený blok“ získal celkem 84 křesel, což představuje mírný náskok před pravicovým „modrým blokem“ se 77 křesly. Ani jeden z bloků nedosáhl potřebných 90 křesel pro většinu ve 179členném dánském parlamentu. V současné době není zřejmé, který blok bude schopen sestavit většinovou vládu.

Frederiksenová dále prohlásila, že je připravena převzít odpovědnost za vedení Dánska i nadále, po téměř sedmi letech ve funkci premiérky.

Klíčovou roli při sestavování vlády nyní mohou hrát Moderáti, menší strana se 14 křesly, která se nachází ve středu politického spektra. Pozornost se upírá na jejího lídra, bývalého premiéra Larse Løkkeho Rasmussena. Rasmussen v minulosti vedl jednání s USA ohledně Grónska a zaujal veřejnost svým gestem po setkání s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem ve Washingtonu. V úterý večer Rasmussen v přítomnosti svých příznivců uvedl, že preferuje vytvoření vlády napříč politickým středem. „Stojíme uprostřed,“ řekl, „jsme připraveni.“

Troels Lund Poulsen, lídr Liberálů, největší strany modrého bloku, však jednoznačně vyloučil opětovnou účast ve vládě se sociálními demokraty a vyzval Rasmussena, aby se připojil k pravici. Podle něj je možné Dánsku dát nový směr.

Politická korespondentka dánské televize DR, Christine Cordsenová, naznačila, že nejpravděpodobnějším výsledkem je středolevá vláda složená ze sociálních demokratů, Rudo-zelených, Moderátů a Dánské sociálně liberální strany.

Výsledek voleb představuje pro Frederiksenovou, která je u moci šest let, určité oslabení, přestože řada Dánů oceňuje její vedení země v době mezinárodních událostí. Volby byly vypsány dříve, než se očekávalo, a to i v souvislosti s dřívějšími požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání Grónska, což je poloautonomní dánské území. Frederiksenová (48) zřejmě vsadila na to, že její popularita posílená zvládáním situace kolem Grónska jí pomůže k třetímu funkčnímu období. Nicméně volební kampaň se zaměřila spíše na domácí než geopolitické záležitosti. Mezi hlavní témata patřily životní náklady, stav ekonomiky a sociální otázky. Důležitými tématy pro voliče se staly také vysoké hladiny pesticidů v pitné vodě, související s chovem prasat, a dopad zemědělství na klima.