Globální studie 38 000 lidí odhalila: Propojení s přírodou je klíčem k duševní pohodě

Mnoho lidí se v náročných životních situacích instinktivně obrací k přírodě – procházka v parku, posezení u oceánu nebo pozorování západu slunce. Dlouho se spekulovalo, zda jde jen o příjemný pocit, nebo o hlubší mechanismus. Řada studií již dříve prokázala souvislost mezi pobytem v přírodě a duševním zdravím, například snížení deprese a ovlivnění mozkové aktivity, zejména u dětí. Většina těchto výzkumů se však zaměřovala na takzvané WEIRD společnosti (západní, vzdělané, industrializované, bohaté a demokratické).

Tým více než 100 výzkumníků z USA a Německa se proto rozhodl prozkoumat tento fenomén v globálním měřítku a zjistit, jak konzistentní je po celém světě. V rámci nové studie, která zahrnovala data shromážděná v letech 2020 až 2022 od více než 38 000 účastníků ze 75 zemí, se ukázal jasný vzorec: lidé, kteří se cítili více propojeni s přírodou, uváděli vyšší míru celkové pohody. Účastníci, převážně teenageři a mladí dospělí, vyplňovali dotazníky zkoumající jejich smysl pro životní účel, pocity naděje, životní spokojenosti, optimismus, odolnost vůči stresu a praktikování všímavosti.

Výzkumníci používají termín „propojení s přírodou“ (nature connectedness), který neznamená jen fyzickou přítomnost v přírodě, ale odkazuje na míru, do jaké lidé vnímají přírodu jako součást své identity, cítí k ní emocionální pouto a prožívají s ní pocit jednoty. Silné propojení s přírodou se projevuje souhlasem s výroky typu „Můj vztah k přírodě je důležitou součástí toho, kdo jsem.“ Zjištění ukázala, že silnější propojení s přírodou souvisí nejen s životní spokojeností, ale i s hlubšími aspekty rozkvětu, jako je smysl pro směr a účel v životě. Tyto souvislosti platily i po zohlednění věku a pohlaví a byly konzistentní napříč širokou škálou ekonomických, kulturních a environmentálních kontextů zemí.

Jedním z důvodů, proč je propojení s přírodou spojeno s pohodou, je to, že podporuje všímavost – schopnost být přítomen a pozorný. Data ukázala, že lidé se silnějším propojením s přírodou měli vyšší míru všímavosti, která je sama o sobě silně spojena s duševním zdravím. Další možností je, že propojení s přírodou zvyšuje odolnost. Lidé, kteří se cítí být součástí něčeho většího než oni sami, mohou snáze zvládat stres a nejistotu. Pocit sounáležitosti, byť s přírodním světem, může poskytnout psychologické ukotvení v dnešním světě plném stresorů. Existuje také možnost zpětné vazby: lepší pocit může povzbudit lidi k hlubšímu zapojení do přírody, čímž se pouto časem posiluje.

Tyto poznatky mají význam i mimo akademické debaty. Tvůrci politik po celém světě stále více uznávají souvislosti mezi lidským zdravím a udržitelností životního prostředí. Mezinárodní dohody, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti, zdůrazňují důležitost obnovy vztahu lidstva s přírodou. Tyto politické kroky chrání ekosystémy Země, ale výsledky studie naznačují, že mohou také prospívat psychické pohodě lidí. Podobně navrhování měst s přístupnými zelenými plochami, začleňování přírodních zážitků do škol a podpora komunitního zapojení do místního prostředí může dělat více než jen zkrášlovat čtvrti – může také pomoci lidem vzkvétat. Propojení s přírodním světem je napříč kulturami, jazyky a ekonomickými systémy důsledně spojeno s nadějnějším, smysluplnějším a odolnějším životem. V době, kdy globálně narůstají problémy s duševním zdravím, není opětovné propojení s přírodou luxusem, ale základní a široce sdílenou lidskou potřebou.