Mongolsko odhaluje „druhou čínskou zeď“: Neobranná stavba pro kontrolu a moc

Archeologický výzkum odhalil, že středověký systém hradeb v Mongolsku, dlouhý 4000 km, nesloužil primárně k obraně, ale k řízení pohybu lidí a demonstraci moci dynastií.

V Mongolsku zkoumali „druhou velkou čínskou zeď“

Velká čínská zeď je sice nejznámější, ale zdaleka není jediným systémem hradeb postavených v této oblasti. Různé státy zde nechaly vybudovat mnoho fyzických bariér, které sloužily jako funkční i symbolické hranice jejich říší.

Pravděpodobně nejméně známou z nich je středověký systém hradeb, síť zdí, příkopů a ohrazení (Medieval Wall System, MWS) táhnoucí se v délce přibližně 4 000 km napříč částmi Číny, Mongolska a Ruska. Byla vybudována v 10. až 12. století n. l. několika dynastiemi, především dynastií Ťin, kterou založili Džurčenové. Vědci z izraelských, mongolských a amerických institucí nyní prozkoumali 405 km dlouhou mongolskou část („mongolský oblouk“) této struktury.

Funkce starověké bariéry

„Jaká byla jeho funkce? Byl to primárně vojenský systém určený k obraně před invazními armádami, nebo měl sloužit ke kontrole nejvzdálenějších regionů říše prostřednictvím správy hraničních přechodů, řešení nepokojů civilistů a prevence nájezdů malého rozsahu?“ uvádí hlavní autor výzkumu Gideon Shelach-Lavi z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Vykopávky ukázaly, že na rozdíl od silných kamenných zdí ohrazení nebyla struktura probíhající podél samotného Mongolského oblouku vůbec zdí, ale spíše poměrně mělkým příkopem doprovázeným hromadou zeminy. Tento příkop by nebyl nijak zvlášť účinný z hlediska obrany, ale mohl působit jako silný symbol označující oblast pod přímou kontrolou dynastie Tin.

Bariéra možná také pomáhala nasměrovat pohyb lidí k branám, kde se jim lépe přecházelo. Husté rozmístění pevnůstek podél linie zákopů umožňovalo těm, kteří tam byli umístěni, sledovat, kdo přechází hranici, a v případě potřeby lidi zastavit. Tedy: Mongolský oblouk a možná i další části MWS neměly primárně vojenský, ale spíše civilní charakter. Úseky MWS se pravděpodobně zabývaly spíše řízením pohybu osob, zvířat a zboží než obranou proti rozsáhlým vnějším útokům. Středověké mocnosti východní Asie přikládaly velkou hodnotu civilní, nejen vojenské infrastruktuře na svých hranicích a byly ochotny investovat značné prostředky, aby veřejně demonstrovaly svou moc a usnadnily obchod přes step.

Závěr má znít, že „některé monumentální zdi v euroasijských stepích nebyly stavěny na obranu před nepřátelským útokem, ale spíše pro kontrolu pohybu lidí a demonstraci dynastické moci“.