Webbův teleskop odhalil v mezihvězdném objektu 3I/ATLAS nečekané množství deuteria: Stopa po mimozemské technologii, nebo prastaré formaci?

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS, který nedávno proletěl vnitřní sluneční soustavou, obsahuje neobvykle vysokou koncentraci deuteria, stabilního izotopu vodíku.

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS, který nedávno proletěl vnitřní sluneční soustavou, obsahuje neobvykle vysokou koncentraci deuteria, stabilního izotopu vodíku. Tento objev, učiněný mezinárodním týmem vědců s využitím dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, vyvolává otázky ohledně původu objektu a jeho možného významu pro naše chápání vesmíru.

Deuterium, které obsahuje jeden neutron navíc oproti běžnému vodíku, je sice hojné v celém vesmíru, ale jeho vysoká koncentrace v 3I/ATLAS je překvapivá. V kombinaci s tritiem, dalším izotopem vodíku, může deuterium spustit silnou jadernou fúzní reakci, kterou vědci doufají jednoho dne využít k výrobě čisté energie. Právě tato vlastnost zaujala harvardského astronoma Aviho Loeba, který dlouhodobě spekuluje, že 3I/ATLAS by mohl být kusem mimozemské technologie.

Dva dosud nerecenzované vědecké články, které byly předloženy k publikaci v prestižních časopisech Nature Astronomy a Nature, podrobně popisují spektroskopická měření. Tým, jehož součástí byli i vědci z NASA Goddard Space Flight Center a Jet Propulsion Lab, zjistil „neočekávaně vysoký“ poměr deuteria k vodíku v molekulách metanu a vody uvolňovaných objektem. Jedná se o „mimořádně vzácnou detekci deuterovaných organických molekul v mezihvězdném objektu“.

Většina vědců se přiklání k přirozenému vysvětlení. Naznačují, že neobvyklé množství deuteria je „přirozeným důsledkem formace“ v extrémně chladném prostředí, jako je protoplanetární disk obklopující jeho potenciální prastarý domov v jiném slunečním systému. Podle studií se 3I/ATLAS mohl zformovat před 10–12 miliardami let, což by znamenalo, že je o miliardy let starší než naše Slunce. Objekt tak představuje zachovaný fragment prastarého planetárního systému a poskytuje přímý důkaz aktivní chemie ledu a formování planetesimál bohatých na těkavé látky v mladé Mléčné dráze.

Avi Loeb však s tímto závěrem nesouhlasí. Ve svém nejnovějším blogu naznačil, že protoplanetární disky nemohly být v době svého vzniku chladnější než kosmické mikrovlnné pozadí. Položil si tak otázku: „Vzhledem k tomu, že deuterium je fúzní palivo, nemohla by jeho nadbytečnost v 3I/ATLAS signalizovat technologický podpis?“ Tato spekulace, ačkoliv je v rozporu s většinovým vědeckým názorem, udržuje debatu o původu mezihvězdných objektů živou a inspiruje k dalšímu výzkumu.

Objev deuteria v 3I/ATLAS je významným krokem k lepšímu pochopení raných fází formování planetárních systémů a chemického složení vesmíru. Ať už se potvrdí přirozený původ, nebo se v budoucnu objeví další důkazy podporující Loebovu hypotézu, tento objekt nám již nyní poskytuje cenné informace o historii naší galaxie a potenciálu pro život mimo Zemi.