Nebojte se neshod: Pařížská 'Noc kontroverzí' učí, jak z nich čerpat inspiraci a překonávat polarizaci

V Paříži se konala událost nazvaná „Noc kontroverzí“, která si klade za cíl kultivovat umění nesouhlasu a radostně zpochybňovat naše jistoty v době rostoucí společenské polarizace. Projekt, za nímž stojí Institut žádoucí budoucnosti, si klade za cíl obohatit účastníky skrze neshody a ukázat, že různorodost perspektiv může zlepšit způsob, jakým budujeme svět zítřka.

Jedna z debat večera se zaměřila na otázku hranic. Politoložka Catherine Wihtol De Wenden argumentovala pro jejich zrušení, citujíc případy masových úmrtí, sexuálního násilí a obchodování s lidmi, ke kterým dochází při pokusech o překročení hranic. Její oponent, ekonom Ano Kuhanathan, sám politický uprchlík ze Srí Lanky, se s ní sice neshodl na řešení, ale zdůraznil potřebu rovných příležitostí pro lidi po jejich příchodu. Debata, která se dotkla témat od kolonizace po umělou inteligenci, vyvolala v publiku různé reakce, od smíchu po souhlasné pohledy, ale vždy v konstruktivním duchu.

Rostoucí polarizace je celosvětovým jevem, který se projevuje v otázkách od změny klimatu po genderovou identitu a imigraci. Studie z února 2026 ukázala, že rozdělení v USA se od roku 1988 zvýšilo o 64 procent, přičemž většina polarizace nastala po roce 2008. Julia Minson, profesorka a behaviorální vědkyně z Harvard Kennedy School a autorka knihy „Jak lépe nesouhlasit“, označuje současnou situaci za „krizi neshod“. Podle ní je nesouhlas nevyhnutelnou součástí lidského života a je klíčové naučit se vést tyto rozhovory konstruktivněji.

Institut žádoucí budoucnosti pořádá podobné akce již více než deset let, převážně pro firmy a politiky, a proškolil přes 2 000 lidí. Jeho generální ředitel Jean-Luc Verreaux, inspirovaný filozofy Patrickem Viveretem a Brunem Latourem, zdůrazňuje, že tváří v tvář odlišným názorům máme tři možnosti: stáhnout se do svého kruhu, snažit se dominovat a prosazovat své přesvědčení, nebo se naučit žít a růst s odlišnými názory. Poslech protichůdných názorů nás může obohatit a diverzita perspektiv zlepšuje způsob, jakým budujeme svět zítřka.

„Noc kontroverzí“ byla první rozsáhlou veřejnou akcí institutu, které se zúčastnilo přes 600 Pařížanů. Klíčová byla aktivní účast publika, které mohlo klást otázky a vyjadřovat své názory. Po debatě o hranicích byli účastníci požádáni, aby znovu ohodnotili svůj postoj k jejich zrušení. Někteří si svůj názor upevnili, jiní ho změnili, a někteří dokonce provedli zásadní posun. Jeden z mužů shrnul, že základní neshoda nebyla ve faktech, ale v chápání politického kontextu. Profesorka Minson chválí tento přístup, ale zdůrazňuje, že konstruktivní nesouhlas vyžaduje jasné cíle a pravidelné procvičování, ideálně v malých dávkách.

Co si z toho odnést

Učení se konstruktivně nesouhlasit je dovednost, která může pomoci překonat společenskou polarizaci a vést k hlubšímu porozumění. Pravidelné procvičování aktivního naslouchání a snahy pochopit odlišné perspektivy může obohatit náš pohled na svět a posílit naši schopnost spolupracovat na řešení složitých problémů.