Jižní Morava zaznamenala úbytek přes 11 000 hektarů zemědělské půdy za 20 let

Na jižní Moravě došlo za posledních dvacet let k úbytku více než 11 000 hektarů zemědělské půdy. Konec loňského roku ukázal, že celková rozloha zemědělské půdy v regionu činila 419 649 hektarů, což představuje 58,4 procenta celkové plochy kraje.

Na jižní Moravě došlo za posledních dvacet let k úbytku více než 11 000 hektarů zemědělské půdy. Konec loňského roku ukázal, že celková rozloha zemědělské půdy v regionu činila 419 649 hektarů, což představuje 58,4 procenta celkové plochy kraje. Tyto údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Současně s úbytkem zemědělské půdy došlo k nárůstu jiných typů ploch. Zastavěná plocha se zvětšila o přibližně 1 600 hektarů a takzvané ostatní plochy, kam spadají například silnice, železnice, fotovoltaické elektrárny, ale i skládky, sportoviště či neplodná půda, se rozšířily o 7 400 hektarů.

Více než čtyři pětiny zemědělské půdy na jižní Moravě tvoří orná půda, což odráží intenzivní zemědělské využití regionu. Její podíl se dlouhodobě pohybuje mezi 82 a 83 procenty, avšak postupně klesá. Za posledních dvacet let se rozloha orné půdy snížila o 16 000 hektarů na 342 435 hektarů, což znamená pokles jejího podílu z 83,3 na 81,6 procenta.

Naopak některé zemědělské plochy zaznamenaly nárůst. Rozloha vinic se zvětšila o 2 000 hektarů na celkových 19 241 hektarů a plocha zahrad vzrostla o 2 400 hektarů na 18 419 hektarů. Zvětšila se také plocha trvalých travních porostů. K poklesu došlo u sadů, jejichž rozloha se snížila o přibližně 1 400 hektarů na 7 927 hektarů. Tento trend je spojován s ekonomickou nevýhodností pěstování ovoce pro zemědělce ve srovnání s minulostí.

Nezemědělskou půdu tvoří zhruba ze dvou třetin lesní pozemky, které zaujímají 202 004 hektarů. Jejich plocha se za dvacet let zvětšila o 700 hektarů. Zastavěné plochy dosáhly 15 728 hektarů a mírně se zvětšily i vodní plochy, a to o 600 hektarů na 15 728 hektarů. Ostatní plochy ke konci loňského roku zabíraly 65 498 hektarů.

Tyto změny ve využívání půdy jsou důsledkem několika faktorů. Patří mezi ně rozvoj bytové a nebytové výstavby, budování nové dopravní infrastruktury a také přizpůsobování krajiny dopadům klimatické změny. Vznikají nové vodní plochy a část orné půdy je využívána jinak než pro intenzivní zemědělství, jelikož se v některých oblastech již nevyplatí intenzivně pěstovat.

Celorepublikově dochází dlouhodobě k úbytku zemědělské půdy v průměru o přibližně 20 hektarů denně, což představuje ročně asi 5 000 hektarů. Orná půda je přitom nenahraditelným zdrojem, a její úbytek je často způsoben výstavbou na rovinatých a úrodných pozemcích, které jsou pro stavební činnost nejvhodnější.