Návštěvnost CHKO Beskydy se po pandemii covidu-19 vrátila k běžným hodnotám
PřírodaNávštěvnost Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy se po období zvýšeného zájmu během pandemie covidu-19 stabilizovala. Aktuální údaje ze sčítačů na vybraných frekventovaných místech ukazují, že počet návštěvníků je přibližně o 10 až 15 procent nižší než v roce 2020, což
Návštěvnost Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy se po období zvýšeného zájmu během pandemie covidu-19 stabilizovala. Aktuální údaje ze sčítačů na vybraných frekventovaných místech ukazují, že počet návštěvníků je přibližně o 10 až 15 procent nižší než v roce 2020, což odpovídá úrovni před celosvětovou epidemií. Informaci poskytl ředitel Správy CHKO Beskydy František Jaskula.
Během pandemických let trávili lidé v přírodě výrazně více času. Po jejím odeznění se situace postupně vrací k běžnějším hodnotám. Ročně do beskydské přírody zavítá několik milionů lidí, přičemž přesný celkový počet návštěvníků celého chráněného území nelze přesně stanovit. V oblasti dlouhodobě žije přibližně 60 000 obyvatel, kteří také využívají okolní přírodu. Například pokud by každý z nich vyrazil desetkrát ročně na výlet, projížďku na kole nebo na lyže, znamenalo by to více než půl milionu návštěv.
Automatické sčítače sledují návštěvnost především na nejvytíženějších a zároveň přírodně nejcennějších místech. Na Lysou horu každoročně vystoupá přibližně 400 000 lidí. Sochu Radegasta na Radhošťském hřebeni navštíví zhruba 250 000 návštěvníků ročně. Pustevny vykazují ještě výrazně vyšší návštěvnost, a to díky turistickým atrakcím, akcím a Jurkovičovým stavbám. Velké množství návštěvníků přitahuje také Valašské muzeum v přírodě.
Výrazně se změnil způsob, jakým lidé hory využívají, a také doba, kterou zde stráví. Zatímco v 70. a 80. letech bylo zvykem trávit v Beskydech celý den, dnes je cílem návštěvníků dojet autem na parkoviště, rychle se dostat na atraktivní místo, dát si jídlo a poté odjet. V horách tak stráví okolo čtyř hodin. S použitím moderní techniky, jako jsou elektrokola, návštěvníci stihnou urazit delší vzdálenosti; pěší turista ujde v průměru 12 kilometrů, cyklista 30 až 40 kilometrů a na elektrokole i 70 kilometrů.
Ochránci přírody nemohou přímo regulovat počet návštěvníků, jelikož k tomu nemají zákonné zmocnění. Snaží se však turistický ruch usměrňovat a minimalizovat jeho dopady na cenné lokality. Mezi opatření patří kontrola nepovolených vjezdů, činnost dobrovolných strážců v terénu, rušení nelegálních zkratek v rezervacích a budování naučných stezek a informačních panelů. Důležitá je také spolupráce s mapovými portály, které informují o omezeních vstupu v některých chráněných územích.
Doprava a parkování v nejnavštěvovanějších lokalitách zůstávají významným tématem v Beskydech. Řešení zajišťují především obce a vlastníci pozemků. Například u Pusteven obec Prostřední Bečva zřizuje ve vytížených obdobích dočasné parkoviště a kyvadlovou dopravu. V plánu je také vybudování trvalého parkoviště poblíž centra obce. Podobně obce v okolí Lysé hory v turistické sezoně provozují speciální autobusovou linku, která pomáhá omezit dopravní zatížení v horské oblasti.