Prvních sto dní Babišovy vlády: Rozpočet, personální změny a reakce na situaci na Blízkém východě

Vláda Andreje Babiše (ANO), složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů, dokončila svých prvních sto dní v úřadu. Toto období zahrnovalo řadu legislativních kroků, personálních úprav a řešení mezinárodních událostí.

Vláda Andreje Babiše (ANO), složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů, dokončila svých prvních sto dní v úřadu. Toto období zahrnovalo řadu legislativních kroků, personálních úprav a řešení mezinárodních událostí.

Kabinet, který se ujal funkce v polovině prosince, se v úvodních měsících zaměřil na rozpočtové záležitosti a státní správu. Schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Opozice i Národní rozpočtová rada vyjádřily názor, že výše schodku by mohla být v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, což ministryně financí Alena Schillerová odmítla. Diskuse se objevily také ohledně nízkých výdajů na obranu, u nichž existovaly obavy z potenciálního neplnění závazků Česka vůči NATO. Vláda zároveň splnila slib převést poplatky za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát a ve Sněmovně podpořila novelu, která má vrátit odvody živnostníků na sociální pojištění na loňskou úroveň.

Kabinet se také vymezil vůči některým evropským politikám. Odmítl systém emisních povolenek ETS 2 i migrační pakt v současné podobě a plánuje usilovat o jejich změnu. Vláda pokračovala v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině, avšak bez dalšího financování z českého rozpočtu, a snížila rétorickou podporu napadené zemi. Podle premiéra není Ukrajina prioritou vlády, na rozdíl od přístupu předchozího kabinetu Petra Fialy. Tyto kroky naznačují posun v české zahraniční politice a postoji k evropským tématům.

Výrazným rysem prvních měsíců vládnutí byly rozsáhlé personální změny. Skončili například šéfové společností Česká pošta, Lesy ČR, Mero, ČEPS či Všeobecné zdravotní pojišťovny, vedení se změnilo také v několika fakultních nemocnicích. Kabinet zrušil některé poradní orgány, včetně Národní ekonomické rady vlády, a vytvořil nový post ministra pro sport, prevenci a zdraví. Personální otázky se promítly i do vztahů s prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat původního kandidáta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Tyto změny odrážejí snahu vlády o restrukturalizaci státní správy a řízení klíčových státních podniků.

První významnější mezinárodní událostí, kterou vláda řešila, byla situace na Blízkém východě po akcích Spojených států a Izraele v Íránu. Kabinet organizoval repatriační lety pro české občany, přičemž během dvanácti letů se vrátilo přes 1500 lidí. Opozice však kritizovala způsob komunikace vlády a její postup označovala za nekoordinovaný. Politolog Aleš Michal k tomu uvedl, že komunikace vlády byla popsána jako nekoordinovaná. Dále poznamenal, že tato událost představovala nejvýznamnější situaci, kterou vláda v prvních sto dnech řešila, a přístup premiéra Andreje Babiše k jejímu řešení byl srovnáván s jeho dřívějším postupem během pandemie covidu-19. Tato událost prověřila schopnost vlády reagovat na mezinárodní vývoj s dopadem na české občany.

Politologové zároveň upozorňují na nedostatek koncepčnosti v legislativním postupu kabinetu. Podle Davida Jágra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vláda sice slibovala rychlou legislativní aktivitu, avšak dosavadní vývoj podle něj spíše než systematickou a koncepční práci připomíná neuspořádaný přístup. Kritiku vyvolává i skutečnost, že řada návrhů je předkládána jako poslanecké iniciativy, čímž se vyhýbají standardnímu připomínkovému řízení. Politologové upozorňují také na pokračující centralizaci moci v rukou premiéra a časté názorové obraty. Zároveň poukazují na to, že menší koaliční partneři SPD a Motoristé zatím nepřišli s výraznějším pozitivním programem a v klíčových momentech zůstávají méně výrazní než hnutí ANO.