Latinský patriarcha Jeruzaléma nemohl na Květnou neděli do Chrámu Božího hrobu

Latinskému patriarchovi Jeruzaléma, kardinálu Pierbattistovi Pizzaballovi, byl na Květnou neděli odepřen vstup do Chrámu Božího hrobu.

Latinskému patriarchovi Jeruzaléma, kardinálu Pierbattistovi Pizzaballovi, byl na Květnou neděli odepřen vstup do Chrámu Božího hrobu. Izraelská policie zablokovala přístup na toto posvátné místo, čímž mu zabránila v oslavě mše na místě, kde byl podle křesťanských tradic ukřižován Ježíš. Spolu s kardinálem byl zastaven i mnich Francesco Ielpo.

Policie své rozhodnutí odůvodnila bezpečnostními opatřeními, která platí v zemi v souvislosti s probíhajícím konfliktem v regionu Blízkého východu a informacemi o možném íránském útoku. Dále uvedla, že Staré město a jeho svatá místa představují komplexní oblast, kam nemohou vjet velká záchranná a hasičská vozidla. To podle policie výrazně omezuje možnosti zásahu a představuje riziko pro lidské životy v případě incidentů s větším počtem zraněných.

Patriarchát ve svém prohlášení uvedl, že se jedná o první případ za několik století, kdy bylo hlavám církve zabráněno slavit mši na Květnou neděli v Chrámu Božího hrobu. Izraelská policie potvrdila, že od začátku března, v souvislosti s regionálními událostmi a napětím mezi Izraelem a Íránem, uzavřela všechna svatá místa ve Starém městě, zejména ta bez protileteckých krytů. Žádost patriarchátu o výjimku pro období Květné neděle byla zamítnuta.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v telefonickém rozhovoru s kardinálem Pizzaballou vyjádřil lítost nad situací. Ujistil kardinála o závazku Státu Izrael k náboženské svobodě pro všechna vyznání a k zachování současného stavu na svatých místech v Jeruzalémě. Vatikán se k události zatím nevyjádřil.

Květná neděle zahajuje Svatý týden, jedno z nejdůležitějších období v křesťanském kalendáři, které vrcholí Velikonocemi. Jeruzalémské Staré město bývá v tuto dobu obvykle plné věřících. Letos však policejní omezení ovlivňují oslavy Velikonoc pro křesťany, ramadánu pro muslimy i pesachu pro židy. Mešita Al-Aksá byla během ramadánu téměř prázdná a k židovské Západní zdi přišla před pesachem jen hrstka věřících.

Mezinárodní reakce na postup policie zahrnovaly kritiku. Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že odepření vstupu náboženským činitelům „představuje urážku nejen věřících, ale každé komunity, která uznává náboženskou svobodu“. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani oznámil, že si kvůli incidentu předvolá izraelského velvyslance. Francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodnutí odsoudil a uvedl, že „přispívá k situaci, která ovlivňuje status svatých míst v Jeruzalémě“.

Obyvatelé Starého města a náboženští představitelé popsali, že policie neuplatňuje omezení bohoslužeb vždy důsledně. Podle nich měli muslimští kazatelé během ramadánu a svátku přerušení půstu přístup do mešity Al-Aksá. Před židovským svátkem pesach zase mohli úklidoví pracovníci odstranit modlitební vzkazy ze Zdi nářků. Omezení Izrael na některých místech nevymáhal ani v neděli, kdy byli františkánští mniši a věřící vpuštěni do další svatyně ve Starém městě, nedaleko Božího hrobu, aby oslavili Květnou neděli. Mluvčí latinského patriarchátu Jeruzaléma Farid Jubran uvedl, že policie byla informována o soukromé mši, přesto trvala na svém postupu.