Kamenná doba: Na skořápkách pštrosích vajec objevili 60 000 let staré geometrické vzory

Rané známky abstraktního myšlení

Naše fascinace geometrickými tvary by se mohla zdát jako nedávný vývoj, spojený s budováním složitých staveb. Nedávná studie však ukazuje, že Homo sapiens mysleli geometricky již v době kamenné. Archeologové objevili na území Jižní Afriky a Namibie fragmenty pštrosích skořápek staré 60 000 let, které byly pokryty kresbami.

Tyto kresby nebyly náhodné. „Mluvíme o lidech, kteří nekreslili jen čáry, ale organizovali je podle opakujících se principů – paralelismů, mřížek, rotací a systematických opakování,“ uvedla Silvia Ferrara, jedna z autorek studie. Skořápky pravděpodobně sloužily jako nádoby na vodu již v africkém středním paleolitu.

Analýza starověkých rytin

Ferrara a její kolegové z Univerzity v Bologni a Sapienza University of Rome analyzovali rytiny na 109 fragmentech skořápek. Celkem identifikovali 1 275 čar a 1 405 průsečíků. Každá kresba byla hodnocena z hlediska složitosti a strukturálního složení. Statistické analýzy potvrdily, že se nejedná o náhodné čáry.

Téměř 90 % kreseb vykazovalo geometrické pravidelnosti, jako je opakované použití 90stupňových úhlů a rovnoběžných čar. I složitější části, jako jsou šrafované pruhy, mřížky a motivy ve tvaru diamantu, lze interpretovat v geometrických termínech. Byly vytvořeny pomocí kognitivních operací, jako je rotace, translace, iterace a vnoření. Například šrafované pruhy vznikly nakreslením sady rovnoběžných čar, které byly následně překříženy jinou sadou rovnoběžných čar v úhlu až 90 stupňů.

Geometrická gramatika a abstraktní myšlení

Autoři studie dospěli k závěru, že „geometrická gramatika“ řídila logickou konstrukci vzorů u těchto dávných lidí, což naznačuje pozoruhodnou schopnost organizovaného, abstraktního myšlení. Tvary ve svých kresbách kognitivně organizovali pomocí opakování čar, paralelismu a změn orientace.

„Transformace jednoduchých forem do složitých systémů podle definovaných pravidel je hluboce lidská vlastnost, která charakterizuje naši historii po tisíciletí, od vytváření dekorací po vývoj symbolických systémů a nakonec i písma,“ řekla Valentina Decembrini, hlavní autorka studie. Tyto sofistikované rytiny na skořápkách vajec jsou tak důležitým důkazem o raných grafických umělcích v akci.