Africké země navrhují řešení ekonomické krize: Jak přetvořit dluhy a posílit svou budoucnost?

1. dubna 2026Ekonomika

Jihoafrický rand je jednou z mnoha afrických měn, které ztratily hodnotu vůči dolaru v důsledku války mezi USA/Izraelem a Íránem. Tato situace nutí africké země přehodnotit své rozpočty, aby udržely nezbytnou úroveň dovozu pro základní potřeby společnosti. Zároveň musí přesvědčit své věřitele, aby pomohli financovat tyto dovozy a poskytli vládám dostatečný prostor pro politická rozhodnutí.

Klíčové je, aby státy a společnosti identifikovaly příležitosti v rámci této obtížné doby, které jim ve střednědobém horizontu pomohou řešit finanční, ekonomické, environmentální a sociální výzvy. To vyžaduje spolupráci mezi státem a nestátními aktéry, jako jsou podniky, odbory, náboženské skupiny, organizace občanské společnosti a mezinárodní organizace. Krátkodobým cílem je minimalizovat negativní dopady války a udržitelně a efektivně spravovat vnější dluhy státu.

Africké země musí přesvědčit své věřitele, že tato krize je mimo jejich kontrolu a neměla by prohlubovat již existující potíže. To by mělo vést k dohodě o pozastavení splátek dluhů alespoň na jeden rok, což je princip, který věřitelé přijali již během pandemie COVID-19. Dále by africké země, které jsou již značně zadlužené, měly vyzvat své multilaterální věřitele, včetně Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Africké rozvojové banky, aby přijali důsledky svého postavení největších věřitelů kontinentu. Tyto instituce by měly být kreativnější v poskytování financí Africe, například garantováním finančních transakcí, podporou inovativních swapů dluhu za rozvojové projekty (např. ve zdravotnictví nebo vzdělávání) a pomocí při konverzi dluhů denominovaných v cizích měnách na dluhy v místní měně s dostupnými úrokovými sazbami.

Vlády by měly také efektivněji využívat instituce Aliance afrických multilaterálních finančních institucí k financování rozvoje kontinentu. Měly by vyžadovat, aby tyto instituce prováděly pouze transakce v souladu s jejich rozvojovými mandáty, a aktivovat Africký mechanismus finanční stability, který by vytvořil užitečnou finanční záchrannou síť. Africké vlády by měly navázat na loňské úsilí a stát se efektivnějšími zastánci afrických zájmů v oblasti rozvojového financování na mezinárodní úrovni, například rozvíjením společných afrických pozic k restrukturalizaci státního dluhu.

Dále by Afrika měla požadovat, aby MMF přezkoumal své mechanismy řízení, aby se stal odpovědnějším a vstřícnějším k rozvojovým zemím, a kreativněji využíval své stávající zdroje, včetně zlatých rezerv, na podporu Afriky. Měla by se také otevřít debata o statusu preferovaného věřitele multilaterálních finančních institucí, aby se stanovily obecné principy pro určení, které instituce by měly tento status mít. Africké společnosti musí demonstrovat, že přebírají kontrolu nad svým vlastním rozvojem, a požadovat odpovědné chování od všech aktérů v oblasti afrického rozvojového financování. Důležitým střednědobým cílem je také omezit nezákonné finanční toky, k čemuž by přispělo úspěšné uzavření Rámcové úmluvy OSN o mezinárodní daňové spolupráci.