Muslimská rodina střeží klíče od Chrámu Božího hrobu: Výzva k soucitu přesahující náboženské hranice

Na osmém Festivalu lidských práv v Jihoafrické republice sbíral autor podpisy pod petici vyzývající parlament k dodržování mezinárodních závazků a zastavení obchodu se státem, který se dopouští zločinů proti lidskosti.

Na osmém Festivalu lidských práv v Jihoafrické republice sbíral autor podpisy pod petici vyzývající parlament k dodržování mezinárodních závazků a zastavení obchodu se státem, který se dopouští zločinů proti lidskosti. Setkání se starší ženou, která odmítla podepsat s odůvodněním „Jsem křesťanka a stojím za dětmi Izraele“, vedlo k hluboké reflexi o vnímání konfliktu v Izraeli a Palestině.

Autor se snažil ženě vysvětlit historické paralely mezi apartheidem v Jižní Africe a situací v Izraeli, stejně jako složitou historii Palestiny, kde vedle sebe žili Židé, křesťané a později i muslimové. Poukázal na příklady mezikonfesní spolupráce, jako je muslimská rodina, které byly svěřeny klíče od Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, protože se křesťanské denominace nemohly dohodnout na jejich správě. Zmínil také historickou anti-sionistickou publikaci *Falastin*, založenou křesťanskými bratranci v roce 1911, a osobní zkušenost ze Šabatu v Tunisu, kde se setkali Židé, křesťané, muslimové, agnostici i ateisté.

Navzdory těmto argumentům žena zůstala neoblomná. Autor vyjadřuje zármutek nad tím, do jaké míry je současný konflikt redukován na náboženskou otázku, což je patrné i z disentu ugandské soudkyně Julie Sebutinde u Mezinárodního soudního dvora, která uvedla, že „Pán počítá s tím, že budu stát na straně Izraele“, ačkoliv i izraelský soudce souhlasil s většinovým názorem, že Izrael páchá válečné zločiny. Autor vyzývá křesťany, aby si připomněli Ježíšovo učení o lidskosti a soucitu, a muslimy, aby rozšířili soucit i mimo svou komunitu. Židům připomíná, že sionismus není judaismus a anti-sionismus není antisemitismus, a že mnoho Židů podporovalo osvobození Jižní Afriky.

Současné flotily, které se snaží prolomit blokádu Gazy a podpořit Kubu pod americkým embargem, jsou symbolem propojené lidskosti, která by měla mít přednost před ziskem. Autor doufá, že lidé všech vyznání si osvojí poselství lásky k bližnímu, jak je připisováno Ježíši v Matoušovi 22:37-39, a pochopí, že jejich bližní je každý, kdo trpí nespravedlností.