Nejvyšší soud USA korigoval zákaz konverzní terapie: Jak verdikt ovlivní svobodu projevu a péči o mládež?

Nejvyšší soud Spojených států amerických 31. března 2026 rozhodl poměrem hlasů 8:1, že zákon státu Colorado zakazující licencovaným poradcům provádět „konverzní terapii“ u nezletilých je pravděpodobně protiústavní, pokud se týká mluvené terapie.

Nejvyšší soud Spojených států amerických 31. března 2026 rozhodl poměrem hlasů 8:1, že zákon státu Colorado zakazující licencovaným poradcům provádět „konverzní terapii“ u nezletilých je pravděpodobně protiústavní, pokud se týká mluvené terapie. Rozhodnutí sepsal soudce Neil Gorsuch, přičemž soudkyně Elena Kaganová podala samostatné souhlasné stanovisko, k němuž se připojila soudkyně Sonia Sotomayorová. Soudkyně Ketanji Brown Jacksonová s rozhodnutím nesouhlasila.

Coloradský zákon definuje konverzní terapii velmi široce. Zakazuje praktiky, které se snaží nejen „změnit sexuální orientaci nebo genderovou identitu jednotlivce“, ale také snížit přitažlivost ke stejnému pohlaví. Zákon terapeutům umožňuje poskytovat „přijetí, podporu a porozumění“ gay nebo transgender identitě, avšak nesmí klientovi pomáhat tyto identity potlačovat. Mezi sankce za porušení zákona patří pokuty, podmíněné tresty a ztráta licence.

Zákon napadla terapeutka Kaley Chilesová s odvoláním na porušení jejích práv na svobodu projevu podle Prvního dodatku ústavy. Chilesová, která nabízí pouze mluvenou terapii, omezila svou námitku výhradně na tuto formu péče. Nezpochybňovala zákaz takzvaných „dlouho opuštěných, averzivních“ konverzních praktik. A – což je pozoruhodné vzhledem k tomu, že je evangelická křesťanka – Chilesová uvedla, že nikdy neměla v úmyslu své klienty „konvertovat“. Tvrdí, že respektuje „základní právo klientů na sebeurčení“ a svůj terapeutický přístup určuje až poté, co klient sám definuje své cíle. Argumentovala však, že někteří její klienti si přejí „snížit nebo eliminovat nežádoucí sexuální přitažlivost (nebo) změnit sexuální chování“, a zákon jí brání vyjádřit podporu kterémukoli z těchto cílů.

Toto rozhodnutí je potenciálně významným verdiktem na průsečíku svobody projevu a zdravotní péče. Ukazuje složitost vyvažování ochrany nezletilých před potenciálně škodlivými praktikami a práv terapeutů na svobodu projevu. Není to jednoznačné vítězství pro konzervativní stranu, protože nezrušuje zákaz konverzní terapie jako takové, ale spíše omezuje jeho aplikaci na specifické formy mluvené terapie, kde klienti sami definují své cíle. Rozhodnutí naznačuje, že budoucí legislativa a právní výzvy týkající se konverzní terapie budou muset pečlivěji rozlišovat mezi různými formami terapie a zohledňovat práva na svobodu projevu terapeutů, zejména pokud jde o dobrovolné cíle klientů.