Kruhové investice pohánějí boom AI: Kdo s kým sází na budoucnost?

Svět technologií zažívá v současnosti horečku kolem umělé inteligence (AI), která se projevuje rozsáhlými finančními transakcemi a strategickými spojenectvími. Společnosti v oblasti AI se snaží zajistit si stabilní dodávky výpočetního výkonu, zatímco výrobci čipů sázejí na budoucí úspěch svých partnerů. Někdy dokonce dochází k tomu, že si konkurenti investují do vzájemných podílů.

Nedávno oznámila společnost OpenAI investiční kolo ve výši 110 miliard dolarů, přičemž 50 miliard pochází od Amazonu a 30 miliard od Nvidie, spolu s dalšími investory. Společnosti AMD a Meta pak představily partnerství, v rámci kterého AMD dodá 6 gigawattů grafických procesorových jednotek (GPU) pro datová centra Meta pro AI, a Meta by mohla získat až 10% podíl v AMD. Toto oznámení přišlo jen několik měsíců poté, co OpenAI a AMD uzavřely téměř identickou dohodu.

Nvidia se mezitím stala jedním z největších akcionářů Intelu, když v září loňského roku koupila 4% podíl. Amazon navíc zvažuje nákup až 2,7 % podílu ve společnosti STMicroelectronics v průběhu následujících sedmi let.

Tyto dohody a investice probíhají závratným tempem. Otázkou zůstává, zda jsou skutečně strategické, nebo zda slouží k nafukování růstu AI tím, že stírají hranice mezi reálnou poptávkou a situací, kdy si společnosti v podstatě kupují samy od sebe. Odpověď je složitá.

Dohody, jako je spolupráce mezi Meta a AMD, mají nepochybně strategickou hodnotu. Výrobce čipů si zajišťuje dlouhodobou poptávku po svých produktech, zatímco společnosti zabývající se AI si zajišťují spolehlivý přísun čipů nezbytných pro udržení konkurenceschopnosti. Tím se vytváří jakási zpětná vazba: výdaje na čipy pohánějí růst dodavatelů, což vede k vývoji pokročilejších čipů, které následně ospravedlňují další výdaje. Tento cyklus se opakuje.

Podle Jacoba Bournea, analytika společnosti eMarketer, představuje průmysl AI malé jádro společností, které budují ekosystém, jenž podle nich definuje další éru technologií. Dohody tohoto typu podle něj podtrhují toto přesvědčení.

Část toho, co pohání tyto dohody, je boj o pozici mezi dominantními hráči. Nvidia sice ovládá značný podíl na trhu, ale AMD se snaží vybudovat silnější pozici s důrazem na nižší náklady. Uzavíráním dohod s OpenAI a Meta získává AMD viditelnost a důvěryhodnost v oblasti AI, i když stále operuje ve stínu Nvidie.

Bourne však upozorňuje, že ačkoli tyto dohody přinášejí jasné výhody oběma stranám, zároveň poukazují na to, jak koncentrovaný je současný trh s koncovými produkty. "Ilustruje to, že nemáme co do činění s příliš diverzifikovaným průmyslem," říká. "Nejde o potvrzení organické poptávky po AI. Tyto dohody jsou kruhové, stírají se hranice mezi příjmy zákazníků a investicemi partnerů."

Vícemiliardová sázka na budoucnost

Lze tedy říci, že poněkud incestní vztah mezi společnostmi zabývajícími se AI a výrobci čipů by mohl být popsán jako dotované využívání, ale toto využívání je poháněno vírou v produkt. Ačkoli současná organická poptávka po AI není obrovská, společnosti stojící za dohodami s AMD (a dalšími) si mohou hromadit čipy a zároveň snižovat náklady, uvádí Bourne.

Kruhové výdaje jsou v podstatě sázkou na dlouhodobou budoucnost AI. Výrobci čipů i společnosti zabývající se AI si uvědomují, že v blízké a střednědobé budoucnosti budou existovat problémy. Ty mohou zahrnovat překážky v přijetí ze strany spotřebitelů a firem, nebo problémy s peněžními toky, které by společnostem zabývajícím se AI bránily ve splnění jejich závazků.

Diverzifikací, kterou nyní provádějí, se společnosti zjevně snaží ochránit před těmito problémy.

"Mezi touto malou skupinou společností panuje silná konkurence, přičemž jsou si zároveň vzájemně závislé," říká Bourne. "Snaží se obsadit pozice v tomto ekosystému a skutečně sázejí na sílu širší poptávky po AI na budoucím trhu."