Převratná teorie Alzheimerovy choroby: Vědci objasnili, jak si proteiny konkurují v mozku

Nová „sjednocující teorie“ navrhuje, že Alzheimerova choroba, nejčastější forma demence, může vznikat v důsledku konkurence dvou klíčových proteinů – amyloid-beta a tau – uvnitř mozkových buněk.

Nová „sjednocující teorie“ navrhuje, že Alzheimerova choroba, nejčastější forma demence, může vznikat v důsledku konkurence dvou klíčových proteinů – amyloid-beta a tau – uvnitř mozkových buněk. Tato nemoc je dlouhodobě spojována s hromaděním obou proteinů v mozku, přičemž amyloid-beta tvoří plaky, které se mohou objevit až 20 let před nástupem symptomů, a tau proteiny vytvářejí spletence uvnitř neuronů, jež jsou považovány za lepší indikátor kognitivního stavu.

Dosud se vědci přeli o to, který z těchto proteinů je primární příčinou a jak přesně se podílí na rozvoji nemoci. Nová studie chemiků z University of California, Riverside, pod vedením profesora Ryana Juliana, spojuje tyto dvě složky dohromady. Zjistili, že amyloid-beta peptidy se podobají části tau proteinů, která se váže na mikrotubuly – vnitřní lešení buněk. Experimenty ukázaly, že amyloid-beta a tau si konkurují o stejná vazebná místa na mikrotubulech. Pokud amyloid-beta vytlačí tau z jeho obvyklých vazebných míst, může to vysvětlit, proč se tau začne zamotávat do spletenců a mikrotubuly se destabilizují, což narušuje základní funkce neuronů a vede k jejich odumírání. Tato hypotéza naznačuje, že hlavní příčinou toxicity pro mozkové buňky nemusí být samotné hromadění plaků či spletenců, ale spíše právě toto vytěsnění tau proteinu.

Tento nový pohled může vysvětlit, proč mnohé klinické studie zaměřené na odstranění amyloid-beta plaků nepřinesly očekávané zlepšení mozkových funkcí. Pokud se tato zjištění potvrdí dalšími studiemi, mohla by zásadně přesměrovat vývoj účinných léčebných postupů pro Alzheimerovu chorobu, která postihuje až 70 procent případů demence a na kterou zatím neexistuje lék. Místo cílení na samotné hromadění proteinů by se budoucí terapie mohly zaměřit na ochranu a stabilizaci mikrotubulů. Zajímavé je, že nedávné studie na zvířatech naznačily, že lithium by mohlo mít ochranný účinek právě díky stabilizaci mikrotubulů. Výzkum byl publikován v časopise PNAS Nexus.