Harvardský profesor bije na poplach: AI ničí myšlení a oslabuje kognitivní schopnosti

Profesor Avi Loeb, renomovaný astronom z Harvardovy univerzity, je veřejnosti známý svými odvážnými teoriemi o mimozemských civilizacích. Zatímco jeho hypotézy často vyvolávají kontroverze a rozšiřují hranice našeho chápání vesmíru, jedno je jisté: Loeb aktivně využívá vlastní mozek, a to v době, kdy závislost na chatbotech s umělou inteligencí (AI) dosahuje historického maxima. Jeho nedávné vyjádření přináší důležité zamyšlení nad vlivem moderních technologií na lidskou mysl.

Ve svém nedávném eseji na osobním blogu vyjádřil harvardský profesor hluboké znepokojení nad mentálním úpadkem, který pozoruje u uživatelů AI ve svém okolí. „Nedávno jsem si všiml, že někteří lidé kolem mě začínají ztrácet své kognitivní schopnosti v důsledku nadměrného používání platforem umělé inteligence, jako jsou ChatGPT, Claude nebo Gemini,“ napsal Loeb. Tento jev přirovnává ke ztrátě svalové hmoty z nadměrného používání veřejné dopravy namísto chůze. Podle něj, stejně jako svaly atrofují bez fyzické aktivity, tak i mozek může ztrácet svou ostrost, pokud se příliš spoléhá na externí kognitivní nástroje. V akademickém prostředí je v současnosti jediným spolehlivým způsobem, jak otestovat kognitivní schopnosti studentů, umístit je do Faradayovy klece, což naznačuje, jak obtížné je v dnešní době posoudit skutečné schopnosti bez vlivu digitálních pomocníků.

Rostoucí obavy z kognitivních nákladů a jejich dopad

Ačkoliv Loebovo přirovnání k veřejné dopravě může být diskutabilní – studie totiž ukazují, že uživatelé veřejné dopravy často hodně chodí, a lepší analogií by byli spíše řidiči automobilů – profesor poukazuje na skutečný a narůstající problém, který znepokojuje mnoho výzkumníků a pedagogů po celém světě. Od vzestupu AI chatbotů v posledních několika letech se objevilo mnoho výzkumných prací, neoficiálních důkazů a pochmurných předpovědí, které přesně tento jev popisují. Tyto obavy nejsou jen teoretické, ale opírají se o konkrétní pozorování a data.

Například studie švýcarského výzkumníka Michaela Gerlicha z roku 2025 zjistila, že časté používání nástrojů umělé inteligence může způsobit atrofii schopností kritického myšlení, což vede ke kognitivním nákladům u lidských uživatelů. To znamená, že čím více se spoléháme na AI, aby za nás myslela, tím méně trénujeme vlastní schopnost analyzovat, syntetizovat a řešit problémy. S rostoucím počtem uživatelů AI se dlouhodobá rizika systémového intelektuálního dluhu stávají stále zjevnějšími. Tento dluh by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro inovace, vzdělávání a celkovou schopnost společnosti řešit komplexní problémy. Nedávný výzkum Pew Research Center například odhalil, že obrovské množství dospívajících školáků používá AI k psaní domácích úkolů, přičemž intenzivní používání je soustředěno mezi studenty z menšinových a nízkopříjmových skupin. To vyvolává otázky ohledně spravedlnosti ve vzdělávání a potenciálního prohlubování rozdílů v kognitivních schopnostech.

Výzva k obezřetnosti a kritickému myšlení

Profesor Loeb zdůrazňuje, že hrozba takového společenského kognitivního poškození činí nezbytným bránit se myšlence, že systémy umělé inteligence jsou jakousi magickou náhradou lidského mozku. „Považovat AI za podobnou kráse lidské mysli je jako dávat rtěnku praseti,“ prohlásil, čímž kritizuje idealizovaný pohled na AI, který ignoruje její potenciální negativní dopady. Mnohem více ho prý vzrušuje potenciál objevit skutečně mimozemskou inteligenci z jiné hvězdy, což podtrhuje jeho přesvědčení o jedinečnosti a hodnotě přirozené inteligence.

Tato varování podtrhují naléhavou potřebu kritického přístupu k integraci AI do našich životů a vzdělávacích systémů. Místo slepé závislosti je klíčové rozvíjet schopnost rozlišovat, analyzovat, kriticky hodnotit informace a myslet samostatně. Pouze tak můžeme předejít potenciálnímu úpadku kognitivních funkcí a zajistit, aby AI sloužila jako nástroj pro posílení lidských schopností, nikoli pro jejich oslabení. Je to výzva k uvědomělému a zodpovědnému používání technologií, které mají moc formovat naši budoucnost.

Co si z toho odnést

Tento článek zdůrazňuje, že nadměrné spoléhání na umělou inteligenci může vést k oslabení vlastních kognitivních schopností a kritického myšlení. Je důležité si uvědomit, že AI by měla sloužit jako nástroj, nikoli jako náhrada za aktivní používání vlastního mozku, a udržovat si zdravou míru obezřetnosti při jejím využívání, aby se podpořil rozvoj a udržení mentální ostrosti.