Příroda jako klíč k zisku: Australské farmy s více stromy a pastvinami jsou produktivnější a odolnější vůči suchu

Přírodní kapitál, jako jsou pastviny, původní vegetace a půda, představuje pro zemědělce zásadní součást produktivního a ziskového podnikání. Zároveň slouží jako domov pro divokou zvěř a pomáhá zachycovat a ukládat uhlík.

Přírodní kapitál, jako jsou pastviny, původní vegetace a půda, představuje pro zemědělce zásadní součást produktivního a ziskového podnikání. Zároveň slouží jako domov pro divokou zvěř a pomáhá zachycovat a ukládat uhlík. Ačkoliv se zdá intuitivní, že farmy s větším přírodním kapitálem by měly být produktivnější a ziskovější, dosud neexistovaly konkrétní důkazy, neboť tradiční účetní metody tento přínos nezohledňovaly.

Světově první studie se zaměřila na to, jak množství a kvalita přírodního kapitálu na farmě ovlivňuje její ekonomickou výkonnost. Výzkum proběhl na 114 farmách s chovem hospodářských zvířat napříč australskými státy Nový Jižní Wales, Victoria, Tasmánie a Západní Austrálie. Sledovala jejich ekonomické výsledky v pětiletém období mezi lety 2017 a 2022, které zahrnovalo jak roky sucha, tak i roky s vysokými srážkami.

Vědci hodnotili tři hlavní ukazatele: produkční efektivitu (jak dobře farma přeměňuje vstupy, jako jsou hnojiva a nafta, na produkty, například maso a vlnu), ziskovost (kolik zemědělec vydělá po zaplacení všech nákladů) a finanční odolnost (jak stabilní je příjem farmy, zejména v období sucha). Zároveň posuzovali množství a stav přírodního kapitálu na každé farmě, včetně pokrytí stromy, nízkými rostlinami a celkového ekologického stavu.

Celkově studie zjistila, že farmy s chovem hospodářských zvířat s vyšší úrovní přírodního kapitálu byly až o 3 % produktivnější než farmy s nejnižší úrovní. To je významný nárůst, vzhledem k tomu, že australská zemědělská produktivita rostla v posledním desetiletí v průměru jen o 0,2 % ročně. Ještě lepší zprávou je, že farmy s větším přírodním kapitálem vykazovaly vyšší finanční odolnost, což znamená menší roční kolísání příjmů, a to i v období sucha.

Přírodní kapitál může zlepšit ekonomickou výkonnost farmy několika způsoby. Zvyšuje produkční efektivitu – farmy se zdravějšími pastvinami a stromy či ochrannými pásy keřů jsou efektivnější. Například ovčí farma potřebuje méně vstupů k produkci stejného množství masa nebo vlny, a ovce jsou zdravější a lépe přežívají extrémní počasí díky většímu stínu a úkrytu. Dále snižuje potřebu drahých a nestabilních vstupů, jako jsou pesticidy a hnojiva. Pastva na původních travinách a výsadba původní vegetace pomáhá potlačovat plevel a poskytuje útočiště pro užitečný hmyz, netopýry a ptáky, kteří se živí škůdci. V neposlední řadě chrání farmy před nepříznivými povětrnostními událostmi, jako jsou sucha nebo intenzivní deště, čímž zajišťuje stabilnější příjem.

Výzkum však zdůrazňuje, že cílem není přeměnit farmy na národní parky. Existuje bod, kdy příliš mnoho přírodního kapitálu může začít snižovat produktivitu farmy a ohrozit potravinovou bezpečnost. Je proto klíčové najít optimální rovnováhu, kde obnova přírodního kapitálu podporuje, nikoli omezuje, zemědělskou produkci. Tato studie tak zásadně mění vnímání, že ziskové zemědělství a biodiverzita nemohou jít ruku v ruce, a ukazuje, že investice do přírodního kapitálu se finančně vyplatí, což prospívá ekonomice i životnímu prostředí.