Uruguay: Jak malá země dosáhla 98 % obnovitelné energie a inspiruje rozvojový svět k energetické suverenitě

Uruguay je dnes považována za případovou studii úspěšného přechodu od fosilních paliv, neboť až 98 % své elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů. Země nabízí cenné lekce v oblasti energetické suverenity a významu zapojení komunit do snižování emisí skleníkových plynů.

Uruguay je dnes považována za případovou studii úspěšného přechodu od fosilních paliv, neboť až 98 % své elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů. Země nabízí cenné lekce v oblasti energetické suverenity a významu zapojení komunit do snižování emisí skleníkových plynů. Rychlé přijetí a rozšíření udržitelných zdrojů energie v Uruguayi je mezinárodně oceňováno jako model pro transformaci národních energetických systémů.

Uruguay se zcela vyhnula jaderné energii a nejprve se zaměřila na větrné turbíny jako zdroj levné a spolehlivé energie, které za méně než deset let zajistily 40 % kapacity země. Následně rozšířila svou solární a biomasovou kapacitu na téměř plně dekarbonizovaný mix energetických zdrojů. Tím se zařadila mezi hrstku vysokopříjmových zemí, které pokrývají přes 90 % svých energetických potřeb nízkouhlíkovými zdroji, jako jsou Island, Švédsko a Francie. Z čistého dovozce energie se Uruguay stala vývozcem přebytků do sousední Brazílie a Argentiny.

Za méně než dvě desetiletí se Uruguay vymanila ze závislosti na dovozu ropy a znečišťující výrobě energie, přechodem na obnovitelné zdroje, které jsou ve vlastnictví státu, ale s infrastrukturou financovanou soukromými investicemi. Ramón Mendéz Galain, bývalý národní ředitel pro energetiku v uruguayském ministerstvu průmyslu, energetiky a těžby, který byl hnací silou této změny, propaguje úspěch země jako opakovatelný rámec energetické suverenity pro rozvojové země. Nabízí model, který je může osvobodit od rozmarů globálních cen energií. Za nezbytné ingredience pro zajištění „dostupné, spolehlivé a udržitelné“ energie, která podporuje ekonomický a sociální rozvoj, považuje „podpůrné regulační prostředí a silné partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem“.

Dostupná energie je zásadní pro ekonomický a sociální rozvoj všech národů. Po staletí evropské a severoamerické země poháněly svůj rozvoj levnými tepelnými palivy, jako je uhlí, ropa a zkapalněný zemní plyn, čímž zasely semena klimatické změny a nastavily globální standard fosilních paliv, od kterého je nesmírně obtížné se odklonit. V roce 2023 bylo 80 % globální spotřeby energie stále odvozeno z fosilních paliv, což vystavuje rozvojové země bez domácích ropných rezerv extrémním výkyvům cen paliv. Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) trvají na tom, že udržitelnost je nepravděpodobná bez cenově dostupných a obnovitelných zdrojů energie. Je to také nezbytné pro splnění cíle Pařížské dohody z roku 2015 a nedávné dohody COP28 o „přechodu od“ fosilních paliv. Energetická suverenita je proto národním a politickým imperativem pro země, které nemohou ovlivnit cenu energie a zároveň trpí dopady klimatických změn.