38 000 lidí z celého světa potvrdilo: Spojení s přírodou je klíčem k lepší duševní pohodě
ZdravíKdyž se život zdá být příliš náročný, mnoho lidí se instinktivně obrací k přírodě – procházka v parku, posezení u oceánu nebo pozorování západu slunce. Dlouhodobě se spekuluje, zda jde jen o příjemný pocit, nebo zda za tím stojí hlubší mechanismus.
Když se život zdá být příliš náročný, mnoho lidí se instinktivně obrací k přírodě – procházka v parku, posezení u oceánu nebo pozorování západu slunce. Dlouhodobě se spekuluje, zda jde jen o příjemný pocit, nebo zda za tím stojí hlubší mechanismus. Mnoho studií již dříve spojovalo trávení času v přírodě s různými aspekty duševního zdraví a pohody, například s potlačením deprese a ovlivněním mozkové aktivity, zejména u dětí. Většina těchto výzkumů se však zaměřovala na lidi žijící v takzvaných WEIRD společnostech (západních, vzdělaných, industrializovaných, bohatých a demokratických).
Tým více než 100 výzkumníků, včetně environmentálních psychologů z USA a Německa, se proto rozhodl prozkoumat tento fenomén v globálním měřítku a zjistit, jak konzistentní je po celém světě. V rámci rozsáhlé mezinárodní spolupráce, která vznikla za účelem zjištění reakcí lidí na pandemii COVID-19, byly shromážděny údaje od více než 38 000 účastníků z 75 zemí v letech 2020 až 2022. Účastníci, převážně teenageři, dvacátníci a třicátníci, vyplnili dotazníky zkoumající souvislost mezi jejich poutem k přírodě a několika aspekty pohody. Dotazníky se zaměřovaly na smysl života, pocity naděje, životní spokojenosti, optimismu, odolnosti vůči stresu a praktikování mindfulness.
Napříč tímto rozsáhlým mezinárodním vzorkem byl zjištěn jasný vzorec: lidé, kteří se cítili více propojeni s přírodou, konzistentně vykazovali vyšší úroveň pohody a mindfulness. To platilo nejen pro spokojenost se životem, ale i pro hlubší aspekty rozkvětu, jako je smysl a směr v životě. Tyto souvislosti přetrvávaly i po zohlednění věku a pohlaví. Vědci také zkoumali, zda specifické charakteristiky země (např. kvalita životního prostředí, přístup k vzdělání, demokratická participace, kolektivní vs. individuální priority) posilují přínosy spojení s přírodou. Přestože byly zaznamenány určité rozdíly, hlavní závěr byl jednoznačný: spojení s přírodou a duševní pohoda se projevuje v široké škále ekonomických, kulturních a environmentálních kontextů. Psychologické přínosy pocitu propojení s přírodou se tedy neomezují na bohaté západní národy nebo specifické kulturní pohledy.
Jedním z důvodů, proč může být pocit spojení s přírodou spojen s pohodou, je to, že podporuje mindfulness – schopnost být přítomný a pozorný. Data ukázala, že lidé se silnějším pocitem propojení s přírodou měli tendenci mít vyšší míru mindfulness, která je sama o sobě silně spojena s duševním zdravím. Další možností je, že pouto s přírodou může také zvyšovat odolnost. Lidé, kteří se cítí propojeni s něčím větším než oni sami, mohou snáze zvládat stres a nejistotu. Pocit sounáležitosti – byť s přírodním světem – může poskytnout psychologické ukotvení ve světě plném stresorů. Je také možné, že existuje zpětná vazba: lepší pocit může lidi povzbudit k hlubšímu zapojení do přírody, což časem posiluje toto pouto.