Slzy ve vesmíru: Astronauti z mise Artemis II pojmenovali měsíční kráter po zesnulé manželce velitele

Posádka mise Artemis II, která 1. dubna zahájila svou desetidenní cestu kolem Měsíce, upoutala celosvětovou pozornost nejen svými vědeckými úkoly, ale i dojemnými lidskými momenty.

Po desetiletích, kdy se americká vesmírná agentura NASA zaměřovala na nízkou oběžnou dráhu Země, se lidstvo opět dívá dál – nejen na Měsíc, ale i na Mars. Nedávná mise Artemis II, která úspěšně dokončila svůj let kolem Měsíce, představuje klíčový krok v tomto novém dobrodružství lidské vesmírné expedice.

Mise začala bezchybným startem kosmické lodi Orion na raketě Space Launch System (SLS) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Po dni stráveném na oběžné dráze Země provedl hlavní motor Orionu téměř šest minut trvající zážeh, známý jako translunární injekce (TLI), který loď vyslal na dráhu k Měsíci.

Během cesty k Měsíci zachytil velitel Reid Wiseman úchvatný pohled na naši domovskou planetu. Nádherný snímek, nazvaný „Hello, World“, ukazuje Zemi v noci, osvětlenou pouze odraženým slunečním světlem od Měsíce. Fascinující zelené světlo polárních září a oblouk zvířetníkového světla (slabé záře slunečního světla rozptýleného meziplanetárním prachem) zdůraznily, jak tenká je zemská atmosféra. Snímek okamžitě vyvolal srovnání s ikonickou fotografií „Modrá kulička“ pořízenou během mise Apollo 17 v roce 1972, kdy lidé naposledy spatřili celou Zemi vlastníma očima.

Ráno 6. dubna, když se blížil průlet kolem Měsíce, přehrálo řídicí středisko posádce speciální zprávu od astronauta Jima Lovella, zaznamenanou před jeho smrtí v roce 2025. Lovell, který letěl na misích Apollo 8 (první, která dosáhla Měsíce) a Apollo 13, je pojítkem s průkopnickou minulostí NASA. Jeho slova „Vítejte v mém starém sousedství! Když jsme s Frankem Bormanem a Billem Andersem na Apollu 8 poprvé zblízka spatřili Měsíc, jsem hrdý, že vám předávám tuto pochodeň,“ musela inspirovat čtyři astronauty, když zahájili vědecká pozorování 30 klíčových míst na povrchu Měsíce, včetně impaktních kráterů a vulkanických útvarů na přivrácené i odvrácené straně. Astronauti si našli čas pojmenovat kráter po manželce Reida Wisemana, Carroll, která zemřela na rakovinu v roce 2020. V dojemném okamžiku byl Jeremy Hansen přemožen emocemi, když informoval řídicí středisko o jejich návrhu.

Když Orion cestoval za Měsícem, posádka byla svědkem modrého srpu Země zapadajícího pod měsíční obzor. Fotografie, nazvaná „Earthset“, se již stala klasickým vesmírným snímkem a připomíná legendární fotografii „Earthrise“ pořízenou astronautem Billem Andersem během Apolla 8 v roce 1968. Anders tehdy poznamenal: „Přišli jsme celou tu cestu, abychom prozkoumali Měsíc, a nejdůležitější je, že jsme objevili Zemi.“ Tento pohled na Zemi zapadající za Měsíc je často spojován s takzvaným „efektem přehledu“, který někteří astronauti zažívají při pohledu na Zemi z vesmíru. Popisují úžas nad krásou a křehkostí naší planety, zvýšený pocit propojení s lidstvem a hluboký pocit odpovědnosti za životní prostředí.