Přelomová dohoda o ochraně oceánů čelí výzvě: Kdo bude mít hlavní slovo při tvorbě mořských rezervací?

Přelomová dohoda o zachování a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci (BBNJ), známá jako dohoda o volném moři, vstoupila v platnost v lednu 2023.

Přelomová dohoda o zachování a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci (BBNJ), známá jako dohoda o volném moři, vstoupila v platnost v lednu 2023. Jejím hlavním cílem je umožnit zřizování mořských chráněných oblastí (MPA) v mezinárodních vodách, což je klíčové pro dosažení globálního cíle chránit 30 % světových oceánů do roku 2030.

Nedávný summit OSN v New Yorku, který se konal od 23. března do 2. dubna, se zaměřil na vypracování prováděcích pravidel této dohody. Jedním z hlavních bodů diskuse byla role regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO). Pět těchto organizací společně navrhlo změny, které by zajistily, že jejich práce nebude duplikována nebo nahrazena. Podle některých pozorovatelů, včetně zástupců nevládních organizací, by však tato pravidla mohla dát RFMOs, které jsou často ovlivněny zájmy rybářského průmyslu, příliš velkou pravomoc, což by mohlo omezit efektivní vytváření mořských chráněných oblastí. Gabrielle Carmine z Georgetownské univerzity zdůraznila, že dohoda BBNJ vznikla právě proto, že stávající rámce ochrany byly roztříštěné a neefektivní. Megan Randles z Greenpeace označila snahu RFMO o posílení vlivu za nepřijatelnou s rizikem oslabení ochranných schopností dohody.

Lídři RFMO kritiku odmítají. Dominic Vallieres z Komise pro zachování tuňáka modroploutvého jižního uvedl, že jejich návrhy směřují k efektivní spolupráci a hladké implementaci. Paul de Bruyn z Komise pro tuňáky v Indickém oceánu a Rhea Moss-Christian z Komise pro rybolov v západním a středním Pacifiku potvrdili, že RFMO usilují o respektování svých mandátů a o to, aby byly řádně konzultovány a zapojeny do rozhodovacího procesu. Zpráva Greenpeace z 2. dubna však poukázala na to, že téměř třetina delegátů na jednáních RFMO jsou zástupci průmyslu, což naznačuje významný vliv rybářských zájmů. Kritici tvrdí, že RFMO nejsou filozoficky ani logisticky vybaveny k efektivnímu přispívání k procesu vytváření MPAs a často mají v ochraně ekosystémů mezery, jelikož se zaměřují na jednotlivé rybolovné oblasti spíše než na komplexní systémy.

Dalšími tématy summitu bylo vypracování pravidel pro účast nestátních pozorovatelů, jako jsou nevládní organizace a domorodé skupiny, na budoucích konferencích stran. Byla dohodnuta kompromisní pravidla, která umožňují zemím vznášet námitky, ale konečné rozhodnutí náleží konferenci stran. Diskutovalo se také o výběru sídla sekretariátu BBNJ, o které se ucházejí Belgie, Chile a Čína. Čína, která je největší zemí s dálkovou rybářskou flotilou a má smíšenou pověst v oblasti ochrany moří, se podle zákulisních informací jeví jako favorit. Aliance malých ostrovních států vyjádřila zklamání z nedostatečného pokroku na summitu a vyzvala k lepší spolupráci v zájmu oceánu a lidí, kteří na něm závisí. První konference stran (COP1), která se uskuteční v lednu 2027, bude klíčová pro rozhodnutí o mnoha sporných otázkách, včetně interakcí mezi BBNJ a RFMO.