Rozmach AI v Thajsku: Datová centra spotřebují vodu pro 37 tisíc lidí a mění život místních

Rozsáhlý rozvoj datových center v Thajsku, poháněný globální poptávkou po umělé inteligenci (AI) a podporovaný vládními daňovými pobídkami, vyvolává obavy z nedostatku vody a znečištění v regionech, které již nyní čelí vodnímu stresu.

Rozsáhlý rozvoj datových center v Thajsku, poháněný globální poptávkou po umělé inteligenci (AI) a podporovaný vládními daňovými pobídkami, vyvolává obavy z nedostatku vody a znečištění v regionech, které již nyní čelí vodnímu stresu. V Thajsku je plánováno nebo již probíhá více než 70 projektů souvisejících s datovými centry, soustředěných především v oblasti Východního ekonomického koridoru (EEC), speciální ekonomické zóny zaměřené na rozšíření petrochemického, automobilového a elektronického průmyslu a přilákání budoucích technologických odvětví.

Místní obyvatelé uvádějí, že nedostatek vody je jejich hlavní starostí. Datová centra vyžadují obrovské množství vody na chlazení – jedno plánované zařízení by mělo ročně spotřebovat 3,3 milionu metrů krychlových vody, což je přibližně ekvivalent spotřeby téměř 37 000 obyvatel. Taková poptávka po vodě staví technologické giganty, jako jsou Google a Microsoft, do přímé konkurence s místními farmáři a rybáři, kteří se již potýkají s nedostatkem vody. Hladiny vody v nádržích, například v přehradě Khlong Luang v provincii Chonburi, již klesají, což vede k obavám, že další průmyslový rozvoj zanechá obyvatele bez tekoucí vody.

Kromě nedostatku vody upozorňují pozorovatelé na další skryté ekologické dopady. Chladicí systémy často používají chemikálie, například chlór, k prevenci růstu bakterií, které mohou kontaminovat místní vodní toky a poškodit ekosystémy, včetně krabích farem. Thajská elektrická síť je navíc silně závislá na fosilních palivech, přibližně z 85 % na plynu a uhlí. Zvýšená poptávka po elektřině z datových center tak může vést k nárůstu uhlíkových emisí a znečištění ovzduší.

Místní obyvatelé a aktivisté, s nimiž hovořila organizace Mongabay, uvedli, že nebyli zapojeni do rozhodování o těchto projektech. Pudit Thamphayun, vedoucí podokresu, kde se staví hyperscale zařízení o výkonu 0,2 gigawattu, uvedl, že nebylo provedeno posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Somnuck Jongmeewasin, výzkumný ředitel nevládní organizace EEC Watch, dodal, že rozvoj EEC měl být doprovázen strategickým environmentálním posouzením, které by zohlednilo širší dopady takových rozsáhlých rozvojových programů. Thajský úřad pro národní vodní zdroje nicméně uvedl, že zavedl „komplexní strategii řízení vody na podporu městského rozvoje a průmyslového růstu, aniž by byla ohrožena dodávka vody pro zemědělství nebo veřejnou spotřebu.“

Sarayuth, biochemik, který se stal chovatelem krabů, poznamenává, že ačkoli jsou datová centra „lepší“ než tradiční továrny, zintenzivňují výzvy pro přežití zemědělských komunit. „Musíte pochopit, že toto je můj domov a říkám vám, že už je zničený,“ řekl. „Už to tu nemůže být o moc horší.“