Audioknihy ve vzdělávání: Vědci zjistili, že poslech je pro učení stejně účinný jako čtení

Tradičně je čtení tištěných textů považováno za základní pilíř učení, ať už jde o učebnice nebo beletrii.

Tradičně je čtení tištěných textů považováno za základní pilíř učení, ať už jde o učebnice nebo beletrii. S rostoucí popularitou audioknih se však otevírají nové možnosti a vyvstává otázka, zda by poslech literárních děl mohl být rovnocennou součástí vzdělávacích osnov.

Rozsáhlá meta-analýza, publikovaná v časopise Review of Educational Research, zkoumala výsledky 46 studií provedených mezi lety 1955 a 2020, do kterých se zapojilo celkem 4 687 dětí a dospělých. Virginia Clinton-Lisell, univerzitní lektorka a výzkumnice v oblasti pedagogické psychologie na University of North Dakota, zjistila, že úroveň porozumění se významně neliší, pokud jsou stejné texty čteny nebo poslouchány.

Tento závěr podporují i studie zaměřené na mozkovou aktivitu. Výzkum Madison Berl a jejích kolegů z roku 2010, publikovaný v časopise Brain and Language, ukázal, že děti ve věku 7 až 12 let aktivují společné mozkové oblasti při poslechu i čtení příběhů. Tyto oblasti zahrnují především frontotemporální síť, která se podílí na sémantickém a syntaktickém zpracování, a kterou autoři označují jako „kortex porozumění“. Podobná síť, rozšířená o parietální oblast, byla aktivována i u dospělých, kteří poslouchali nebo četli stejný příběh, jak ukázala studie Fatmy Deniz a jejích kolegů z roku 2019, zveřejněná v The Journal of Neuroscience.

Tyto poznatky naznačují, že mozek zpracovává informace z textu podobným způsobem, bez ohledu na to, zda je vnímán zrakem nebo sluchem. To otevírá diskuzi o tom, jak by se vzdělávací systémy mohly přizpůsobit a využít potenciál audioknih k rozšíření přístupu ke vzdělání a podpoře různých stylů učení.