Exoplaneta K2-18b mlčí, ale věda slaví úspěch: Nový systém otevírá cestu k objevení mimozemských civilizací

Astronomové využili nejvýkonnější radioteleskopy k průzkumu nadějného hyceánského světa v souhvězdí Lva. I když technosignatury nenašli, úspěšně otestovali automatizovanou analýzu dat, která bude klíčem k odhalení života u vzdálených hvězd.

Exoplaneta K2-18b patří v posledních letech k nejvíce fascinujícím objektům, které vědci mimo naši Sluneční soustavu zkoumají. Tento vzdálený svět se nachází přibližně 124 světelných let od Země v souhvězdí Lva, kde obíhá kolem červeného trpaslíka. Pro astronomy je mimořádně zajímavý především díky své poloze v takzvané obyvatelné zóně. To je oblast, ve které panují takové teploty, že by se na povrchu planety mohla teoreticky vyskytovat kapalná voda, což je základní předpoklad pro život, jak ho známe.

Nadějný hyceánský svět

Pozorování provedená Vesmírným dalekohledem Jamese Webba přinesla indicie, že atmosféra K2-18b obsahuje značné množství metanu a oxidu uhličitého. Tyto poznatky vedly vědce k teorii, že by mohlo jít o takzvaný hyceánský svět. Jde o hypotetický typ planety, která je celá pokrytá globálním oceánem a obalená hustou atmosférou bohatou na vodík. Právě takové prostředí by mohlo být velmi příznivé pro existenci mikrobiálního života, což z této exoplanety činí prioritní cíl pro další výzkum.

Vědci se proto rozhodli posunout pátrání na další úroveň a zaměřili na K2-18b nejvýkonnější radioteleskopy světa. Cílem bylo zjistit, zda od planety nepřicházejí takzvané technosignatury. Jde o úzkopásmové rádiové signály, které nevznikají přirozenými procesy ve vesmíru, ale jsou produktem vyspělé technologie. Pokud by na planetě existovala civilizace podobná té lidské, mohla by vysílat signály, které by naše přístroje dokázaly zachytit.

Testování hranic technologie

Během rozsáhlého pozorování radioastronomové zaznamenali miliony kandidátních signálů. Po důkladné analýze však museli konstatovat, že žádná přesvědčivá technosignatura, která by odpovídala lidské technologii, nalezena nebyla. Přestože se nepodařilo zachytit přímou zprávu od jiné civilizace, výzkum přinesl velmi cenné výsledky. Vědcům se podařilo stanovit horní hranici výkonu případného vysílače na této exoplanetě. Ukázalo se, že pokud by tam nějaká civilizace skutečně vysílala, její signál by podle odhadů nebyl silnější než radar, který dříve používal legendární radioteleskop Arecibo.

Možná nejdůležitějším přínosem celé studie však není samotné zjištění o tichu z K2-18b, ale způsob, jakým byla data zpracována. Vědci totiž úspěšně otestovali nový automatizovaný systém analýzy dat. Tento software dokáže samostatně a bez nutnosti zdlouhavého ručního třídění vyhodnotit miliony signálů a vybrat ty, které stojí za pozornost.

Budoucnost pátrání ve vesmíru

Tato technologická inovace představuje zásadní milník pro budoucí generace radioteleskopů. Příkladem je ambiciózní mezinárodní projekt Square Kilometre Array (SKA), který má být nejcitlivějším radioteleskopem v historii lidstva. Množství dat, které bude tento obří projekt generovat, by nebylo možné efektivně zpracovat lidskými silami. Právě automatizované systémy, jako je ten prověřený při aktuálním zkoumání exoplanety K2-18b, umožní astronomům v budoucnu prohledávat vesmír s mnohem větší přesností a rychlostí. Každý takový test nás posouvá blíže k okamžiku, kdy budeme schopni definitivně odpovědět na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.