Zapomeňte na „magické číslo“ hodin ve školce: Pro vývoj dětí je klíčová kvalita péče a domov

Studie z Austrálie z projektu First Five Years zkoumala vliv počtu hodin strávených dětmi v předškolní péči na jejich vývoj. Zjistila, že průměrně děti tráví ve formální péči 34,2 hodiny týdně.

Studie z Austrálie z projektu First Five Years zkoumala vliv počtu hodin strávených dětmi v předškolní péči na jejich vývoj. Zjistila, že průměrně děti tráví ve formální péči 34,2 hodiny týdně. U dětí, které navštěvovaly formální péči 30–35 hodin týdně, bylo 22 % vývojově zranitelných v alespoň jedné oblasti, což je srovnatelné s celostátním průměrem 21,7 % všech australských dětí.

Riziko vývojové zranitelnosti se mírně zvyšovalo s delší dobou strávenou v péči: u 40 a více hodin týdně to bylo 26 %, u 50 a více hodin pak 28 %. Tento vzorec však nebyl konzistentní a lišil se v závislosti na konkrétních oblastech vývoje a individuálních proměnných dítěte. Nad 30 hodin týdně byly děti mírně náchylnější k nižší sociální kompetenci nebo emoční zralosti. Pro všechny ostatní oblasti vývoje však počet hodin týdně neměl téměř žádnou měřitelnou souvislost.

Přestože se riziko vývojové zranitelnosti mírně zvyšovalo s delší dobou v péči, je důležité zdůraznit, že děti, které před nástupem do školy nenavštěvovaly žádnou formální péči, měly mnohem vyšší riziko – 37 % z nich bylo považováno za vývojově zranitelné. To potvrzuje mezinárodní důkazy, že formální předškolní vzdělávání prospívá učení a vývoji dětí, zejména z znevýhodněných skupin, jako jsou domorodé děti, rodiny mluvící jiným jazykem než angličtinou, samoživitelé a nízkopříjmové rodiny. Studie ukázala, že děti v péči byly důsledněji „na správné cestě“ ve všech vývojových oblastech, a to i při docházce 30 a více hodin týdně.

Optimální se ukázala docházka 10–30 hodin týdně, kde bylo vývojově zranitelných nejméně dětí (19–20 %). Avšak počet hodin je jen částí celkového obrazu a neexistuje žádné „magické číslo“. Klíčovým faktorem je kvalita poskytované péče. Děti, které navštěvovaly vysoce kvalitní zařízení, měly lepší výsledky ve všech pěti vývojových oblastech, a to i při delší docházce. Dalšími významnými prediktory vývoje dítěte jsou příjem domácnosti, vzdělání rodičů a socioekonomický status sousedství. Ve srovnání s těmito faktory je spojitost mezi počtem hodin týdně a vývojovými výsledky relativně malá.

Výzkum důsledně ukazuje, že dětem se nejlépe daří, když mají rovnováhu mezi kvalitním předškolním vzděláváním a bezpečným domácím prostředím s citlivou a podporující výchovou. Doma to neznamená dělat více, ale spíše co nejlépe využít každodenní společné chvíle – hraní, čtení, společné jídlo nebo návštěvy knihovny. Při výběru předškolního zařízení je vhodné hledat takové, kde jsou vychovatelé vnímaví a vřelí, kde je nízká fluktuace personálu a kde je zaveden „předškolní program“ vedený kvalifikovaným učitelem s vysokoškolským vzděláním. V případě obav o vývoj dítěte je dobré konzultovat situaci s učitelem, praktickým lékařem, pediatrem nebo místní sestrou pro děti a rodiny.