Překvapivý objev na Slunci: Doznívající erupce odhalila nečekané záhady ohřevu atmosféry

Vědci pomocí Dalekohledu Daniela K. Inouyeho (DKIST) na havajském ostrově Maui pozorovali doznívající fázi sluneční erupce třídy C. K jejich překvapení zaznamenali neobvykle silné spektrální otisky čar vápníku II H a vodíku-epsilon.

Vědci pomocí Dalekohledu Daniela K. Inouyeho (DKIST) na havajském ostrově Maui pozorovali doznívající fázi sluneční erupce třídy C. K jejich překvapení zaznamenali neobvykle silné spektrální otisky čar vápníku II H a vodíku-epsilon. Tyto světelné signatury byly mnohem výraznější, než předpokládaly stávající počítačové modely, a to zejména během útlumu erupce.

Jde o první detailní pozorování těchto specifických světelných signatur v takové míře během poklesu sluneční erupce. Čáry vápníku II H a vodíku-epsilon jsou v solárním spektru blízko u sebe a poskytují cenný vhled do dění v chromosféře Slunce – komplexní vrstvě mezi viditelným povrchem (fotosférou) a vnější atmosférou (korónou). Tyto absorpční čáry indikují ionizovaný vápník v atmosféře a slouží jako vodítko pro pochopení chromoférické aktivity a síly magnetických polí v daných oblastech.

Pozorovaná data, získaná pomocí přístrojů ViSP a Visible Broadband Imager na DKIST, odhalila, že modely, které simulují ohřev erupcí, dokázaly reprodukovat některé rysy, ale nedokázaly plně vysvětlit jiné. Zejména šířka a jasnost pozorovaných světelných signatur se lišily od předpovědí modelů, což naznačuje, že v komplexní fyzice erupcí působí složitější mechanismy, které dosud nebyly plně zohledněny. To znamená, že emise erupce zůstaly silnější a složitější, než se očekávalo, i když se erupce ochlazovala a slábla.

Současné modely naznačují, že k ohřevu během erupce dochází buď pomocí svazků vysokoenergetických částic, nebo šířením tepla sluneční atmosférou. Tým, vedený studentem Colem Tamburrim, původně doufal, že zachytí počáteční fázi erupce, ale místo toho získal cenná data z její závěrečné fáze. Tato zjištění, publikovaná v časopise _Solar Physics_, odhalují slabiny v našem současném chápání sluneční fyziky a naznačují, že pro zlepšení modelů bude nutné přehodnotit, jak dochází k ohřevu během slunečních erupcí.

Data z těchto pozorování budou zásadní pro posílení a zpřesnění budoucích modelů. Vědci plánují využít detailní pozorování impulsivních (explozivních) a chladicích fází erupcí pomocí DKIST k testování nových myšlenek o chování erupcí ve všech jejich fázích. Cílem je vytvořit robustnější modely, které by mohly být využity i pro studium erupcí na jiných hvězdách.