Vědci poprvé na světě přeměnili plastový odpad na lék proti Parkinsonově chorobě
InovaceVědci z University of Edinburgh dosáhli průlomového objevu, když se jim poprvé na světě podařilo přeměnit běžný plastový odpad na levodopu, klíčový lék pro léčbu Parkinsonovy choroby.
Vědci z University of Edinburgh dosáhli průlomového objevu, když se jim poprvé na světě podařilo přeměnit běžný plastový odpad na levodopu, klíčový lék pro léčbu Parkinsonovy choroby. Tento přístup nabízí nadějnou alternativu k tradiční výrobě léku, která je energeticky náročná, nákladná a zatěžuje životní prostředí.
Ve studii publikované v časopise Nature Sustainability vědci ukázali, že polyethylentereftalát (PET), běžně používaný v lahvích a obalech na potraviny, není jen ekologickou zátěží, ale i nevyužitým zdrojem uhlíku. Pomocí upravených bakterií _E. coli_ dokázali přeměnit PET na levodopu. Parkinsonova choroba postihuje více než 10 milionů lidí po celém světě a s rostoucím věkem populace se stává stále častější. Levodopa zůstává nejúčinnější léčbou pro zvládání typických příznaků, jako jsou třes a svalová ztuhlost, a proto je hledání udržitelných způsobů její výroby stále naléhavější.
Tento úspěch navazuje na předchozí výzkumy stejného týmu z Edinburghu, který již dříve dokázal přeměnit plast na paracetamol. V laboratorních podmínkách se jim podařilo přeměnit až 90 % plastu z litrové PET lahve na paracetamol za pouhých 24 hodin, což odpovídá přibližně devíti 500mg tabletám. Další studie, například z University of Southern California, ukázaly, že polyethylen (PE) lze rozložit pomocí upravených hub na užitečné sloučeniny, včetně stavebních bloků pro antibiotika nebo léky snižující cholesterol. Spolupráce vedená University of St Andrews zase prokázala možnost přeměny PET plastu na výchozí materiály pro léčbu rakoviny.
Tyto výsledky jasně ukazují, že je možné přeměnit každodenní plastový odpad na užitečné léky. Tento přístup by mohl výrazně snížit potřebu fosilních paliv a podpořit udržitelnější, cirkulární ekonomiku, kde se odpad znovu využívá namísto vyhazování. Přeměna tohoto laboratorního průlomu na průmyslovou výrobu však nebude okamžitá. Inženýři musí vyvinout nákladově efektivní výrobní procesy a regulační orgány budou muset schválit, že produkty splňují přísné bezpečnostní normy. Další výzvou je shromáždění dostatečného množství plastového odpadu, který musí konkurovat tradičním fosilním palivům. Úspěch bude vyžadovat dlouhodobé investice a úzkou spolupráci mezi vědci, průmyslem a tvůrci politik. Ačkoliv je myšlenka vzrušující, je stále v rané fázi a nabízí pohled na to, co by mohlo být možné v budoucnu, kde biologie a inženýrství pomohou přeměnit některé druhy plastového odpadu na léky.
The Conversation