Zachránit více životů, nebo více let života? Nová studie ukazuje, jak lidé skutečně přemýšlí o etických dilematech ve zdravotnictví

Představte si těžkou volbu: můžete zachránit jednoho člověka, který pravděpodobně prožije dalších 30 let, nebo několik lidí, z nichž každý prožije dalších deset let. Toto dilema je klíčové pro rozhodování ve zdravotnických systémech.

Představte si těžkou volbu: můžete zachránit jednoho člověka, který pravděpodobně prožije dalších 30 let, nebo několik lidí, z nichž každý prožije dalších deset let. Toto dilema je klíčové pro rozhodování ve zdravotnických systémech. Nová mezinárodní studie, založená na odpovědích lidí během pandemie COVID-19, naznačuje, že odpověď je složitější, než se zdá.

Rozhodování o výdajích na zdravotní péči se v mnoha zemích řídí konceptem „kvalitativně upraveného roku života“ (QALY). Tento přístup se snaží maximalizovat celkový počet let zdravého života, což často znamená upřednostňování léčby, která přinese více let života celkově. Záchrana mladšího pacienta s delší očekávanou délkou života je tak vnímána jako cennější než záchrana staršího. Tuto logiku používají agentury jako NICE ve Spojeném království a další poradní orgány po celém světě k rozhodování o financování léků. Tento přístup však spočívá na etickém předpokladu, že maximalizace celkového počtu let života je správným cílem.

Výzkumníci se ptali: Souhlasí s tímto principem i běžní lidé? Pro zjištění provedli rozsáhlý průzkum s více než 14 000 účastníky ve 12 zemích, včetně Spojeného království, USA, Číny, Brazílie a Ugandy. Účastníci si měli představit život zachraňující vakcínu, kterou lze podat pouze jedné skupině. Museli si vybrat mezi očkováním 55letého člověka (s přibližně 30 lety života) nebo jednoho či více 75letých lidí (každý s přibližně deseti lety života). Scénáře byly zasazeny do kontextu COVID-19, ale základní otázka byla širší: jak bychom měli vyvažovat záchranu životů versus záchranu let života? Změnou počtu starších lidí bylo možné odhadnout, kolik životů byli účastníci ochotni „vyměnit“ za záchranu jednoho mladšího člověka.

Výsledky odhalují jasný vzorec, který není zcela v souladu s hodnotami založenými na QALY, jež jsou základem mnoha rozhodnutí o financování zdravotní péče. To naznačuje, že veřejné mínění se může lišit od etických předpokladů, na nichž jsou postaveny současné zdravotnické politiky. Tato zjištění mohou vést k přehodnocení, jakým způsobem jsou alokovány zdroje ve zdravotnictví, aby lépe odrážely hodnoty společnosti.

Co to znamená pro Česko

Tato studie má globální relevanci a její závěry se dotýkají i České republiky, kde se zdravotnický systém rovněž potýká s otázkami alokace zdrojů a etických dilemat při rozhodování o prioritách léčby.