Proč některým zvířatům svítí oči ve tmě? Vědci odhalují tajemství vrstvy tapetum lucidum a jejího vlivu

Mnoho setkání se zvířaty v zimě probíhá po setmění, kdy můžeme zahlédnout lesklý pohled jelena u silnice nebo krátký záblesk lišky, než zmizí zpět v lese.

Mnoho setkání se zvířaty v zimě probíhá po setmění, kdy můžeme zahlédnout lesklý pohled jelena u silnice nebo krátký záblesk lišky, než zmizí zpět v lese. Tento jev, kdy se zdá, že některým zvířatům svítí oči ve tmě, je způsoben reflexní vrstvou v zadní části oka zvanou tapetum lucidum, což v latině znamená „tapisérie světla“ nebo „jasná tapisérie“.

U nočních živočichů funguje tapetum lucidum jako zrcadlo, které odráží světlo zpět přes sítnici a stimuluje fotoreceptory podruhé, což v podstatě zdvojnásobuje vizuální citlivost. Tato zvýšená schopnost vidět ve tmě je pro zvířata velmi užitečná – ať už pro lov, nebo pro to, aby se vyhnula tomu, že budou lovena. Mnoho nočních nebo soumračných savců (těch aktivních večer) má tapetum lucidum; stejně tak aligátoři, pavouci, žáby a dokonce i některé ryby. Lidé, jakožto denní tvorové, tuto silnou tkáň bohužel postrádají.

Pro zvířata má aktivita po západu slunce mnoho výhod. Pro zranitelné tvory, jako jsou mloci a žáby, je hledání potravy nebo partnera bezpečnější, když na jejich jemnou kůži nepálí slunce. Malým tvorům, jako jsou mývalové a hlodavci, poskytuje krmení po setmění úkryt před predátory a snižuje konkurenci. A pro predátory, jako jsou velké kočky a sovy, usnadňuje noční lov přepadávání kořisti. Tapetum lucidum umožňuje těmto zvířatům bezpečný pohyb. Světlo z měsíce, hvězd nebo baterky nejprve vstoupí do sítnice a dopadne na fotoreceptory v zadní části oka. Poté se veškeré světlo, které nebylo zachyceno, odrazí tapetum lucidum zpět přes sítnici, „pro druhou šanci na zachycení,“ vysvětluje Glen Jeffery, profesor neurovědy z University College London. „V tmavém prostředí máte mnohem větší šanci vidět věci.“

Vědci si jsou jisti, že tapetum lucidum zlepšuje vidění, ale to je asi tak vše, co s jistotou vědí. „O evoluci, genetice a vývojové biologii tapeta nevíme prakticky nic,“ vysvětluje Nathan Lents, profesor biologie na John Jay College. „Také nemáme jasné pochopení, jak moc to skutečně pomáhá. O kolik citlivější jsou sítnice s tapetem? Tyto experimenty jsou velmi obtížné.“ Podle Jefferyho měli všichni savci pravděpodobně tapetum lucidum v určitém okamžiku své evoluční historie, včetně lidí.

Ačkoli je tato adaptace cenným mechanismem přežití pro noční a soumračné živočichy, má významné nevýhody. „Nevýhodou tapetum lucidum je zraková ostrost,“ vysvětluje Jeffery. Protože tkáň je zakřivené zrcadlo, světlo se neodráží stejným způsobem, jakým přišlo, což znamená, že věci mohou být trochu rozmazané. „Měli byste potíže s čtením novin, kdybyste měli tapetum,“ říká. Tapetum lucidum také zhoršuje barevné vidění, „protože vlnová délka odraženého světla není dokonale zachována během fotoreflexe,“ říká Lents. I když to není problém za špatných světelných podmínek (všechna zvířata, včetně lidí, ztrácejí barevné vidění ve tmě), znamená to, že zvířata s tapetem pravděpodobně vnímají méně a matnější barvy během dne. Tyto nevýhody – stejně jako přechod na převážně denní režim – jsou pravděpodobně důvodem, proč ho lidé už nemají.