Klíč k vyšší proočkovanosti: Dostupnost, komunitní osvěta a finanční motivace fungují nejlépe

Rozšíření možností očkování, zapojení členů komunity do komunikace o vakcínách po boku zdravotnických profesionálů a poskytování finančních pobídek patří mezi nejúčinnější způsoby, jak zvýšit proočkovanost.

Rozšíření možností očkování, zapojení členů komunity do komunikace o vakcínách po boku zdravotnických profesionálů a poskytování finančních pobídek patří mezi nejúčinnější způsoby, jak zvýšit proočkovanost. Vyplývá to z analýzy mezinárodních studií, kterou zveřejnil prestižní časopis The BMJ.

Globální pokles proočkovanosti a nárůst propuknutí nemocí, kterým lze předcházet, zdůrazňují naléhavou potřebu identifikovat a odstranit mezery v pokrytí očkováním. Tato studie se zaměřila na porovnání účinnosti jednotlivých složek intervencí pro zvýšení proočkovanosti u všech vakcín a věkových skupin, a to v zemích s vysokými a vyššími středními příjmy.

Výzkumníci provedli podrobnou analýzu 237 randomizovaných kontrolovaných studií, do nichž se zapojilo 4 361 717 účastníků. Zjistili, že pro dětské očkování jsou prospěšné platby na pokrytí nákladů (např. cestovních) a pomůcky pro rozhodování. Rozšířené možnosti očkování a informace o sociálních faktorech (např. jednání ve prospěch společnosti) by rovněž mohly zvýšit proočkovanost.

U dospívajících a mladých dospělých se ukázaly jako prospěšné osobní formáty doručování informací (např. hovory, textové zprávy, e-maily), komunikace ze strany členů komunity ve spolupráci se zdravotníky a zdůrazňování sociálních faktorů. Naopak se projevil negativní dopad pomůcek pro rozhodování a některých forem interakce mezi člověkem a nečlověkem.

Pro dospělé byly přínosné lidská interakce, rozšířené možnosti očkování, pomoc s plánováním schůzek, platby na pokrytí nákladů a motivační rozhovory. Finanční pobídky a informace o bezpečnosti a účinnosti vakcín vykázaly určitý přínos, zatímco nehumánní interakce měla negativní dopad.

Ve znevýhodněných komunitách, které často čelí sociálním, ekonomickým a geografickým překážkám v přístupu ke zdravotní péči, zvýšily proočkovanost rozšířené možnosti očkování, finanční pobídky a poskytování připomínek. Účinnost některých složek mohla být ovlivněna také pandemií COVID-19.

Výzkumníci zdůrazňují, že tato rozsáhlá studie poskytuje široce zobecnitelná zjištění, ačkoli uznávají určitá omezení, jako je omezený počet dat pro některé intervenční složky a skutečnost, že dvě třetiny studií pocházely z USA. Doporučují integrovat tato zjištění s lokálními daty pro implementaci účinných kombinací intervencí a zvážit náklady a nákladovou efektivitu při rozhodování o tom, které intervence zavést s ohledem na omezené zdroje.