Tukové buňky pomáhají mouchám vyhýbat se zkaženému jídlu: Překvapivý objev může platit i pro lidi

Pokud lidé nebo zvířata sní něco, co jim způsobí nevolnost, následně se tomuto zdroji potravy vyhýbají. Přesný mechanismus tohoto učení se vyhýbání byl dosud nejasný. Nová studie však odhaluje, že klíčovou roli zde může hrát komunikace mezi mozkovými a tukovými buňkami.

Pokud lidé nebo zvířata sní něco, co jim způsobí nevolnost, následně se tomuto zdroji potravy vyhýbají. Přesný mechanismus tohoto učení se vyhýbání byl dosud nejasný. Nová studie však odhaluje, že klíčovou roli zde může hrát komunikace mezi mozkovými a tukovými buňkami. Tým vědců z univerzit v Bonnu a Tohoku (Japonsko) a Univerzitní nemocnice Bonn tento dosud neznámý mechanismus objasnil na octomilce (Drosophila).

Tento jev je ve výzkumu znám jako „podmíněná chuťová averze“. Mozek zaznamená imunitní reakci na bakterie a jejich toxiny a z toho usoudí, že by se danému zdroji potravy mělo v budoucnu vyhnout. Dosud nebylo známo, jak zjištění patogenů imunitním systémem vede ke změně chování. Speciální neurony, které využívají neurotransmiter oktopamin, propojují mozek s různými orgány v těle, včetně svalů. Tyto neurony hrají zásadní roli v nově objeveném nervovém okruhu, který umožňuje tukovým buňkám ovlivňovat rozhodování o potravě.

„Vzhledem k tomu, že se toto naučené vyhýbání se potravě vyskytuje u všech druhů, zkoumali jsme tuto otázku na modelovém organismu – octomilce Drosophila,“ vysvětluje profesorka Ilona Grunwald Kadow. „V rámci tohoto modelu můžeme objasnit, jak mozek a tělo vzájemně interagují, aby spustily reakci vyhýbání, která je životně důležitá pro přežití.“ Výsledky studie byly nedávno publikovány v časopise Neuron a naznačují, že podobný mechanismus by mohl existovat i u savců a dokonce u lidí, což otevírá nové cesty pro pochopení imunitních reakcí a chování.