Překvapivý objev: Více kulturních znalostí u sester paradoxně snižuje kvalitu péče i spokojenost

Za schopnost efektivně fungovat v mezikulturním prostředí je často označována „kulturní inteligence“, která je vnímána jako moderní superschopnost. Nejnovější výzkum však odhaluje složitější realitu.

Za schopnost efektivně fungovat v mezikulturním prostředí je často označována „kulturní inteligence“, která je vnímána jako moderní superschopnost. Nejnovější výzkum však odhaluje složitější realitu. Zatímco předchozí studie převážně zdůrazňovaly pozitivní stránky kulturní inteligence a spojovaly ji s lepšími pracovními výsledky, nová zjištění ukazují i odvrácenou stranu, a to v jednom z nejkritičtějších odvětví: ve zdravotnictví.

Vědci shromáždili data od sester pracujících na Novém Zélandu, v zemi s vysokou kulturní diverzitou, kde se zdravotníci denně setkávají s pacienty, rodinami a kolegy z různých kulturních prostředí. Tato rozmanitost se ještě prohloubila po pandemii COVID-19, kdy se do pracovního procesu zapojilo mnoho mezinárodně kvalifikovaných sester z celého světa. Očekávalo se, že kulturní inteligence pomůže sestrám podávat lepší výkon a cítit se v práci spokojeněji. Výsledky však byly překvapivé a mohou mít významné důsledky pro způsob výuky kulturní inteligence.

Kulturní inteligence se skládá ze čtyř dimenzí: metakognitivní (uvědomění si vlastních myšlenkových procesů souvisejících s kulturou a zpochybňování kulturních předpokladů), kognitivní (znalost norem, praktik a konvencí různých kultur), motivační (ochota učit se a fungovat v kulturně rozmanitých situacích) a behaviorální (schopnost projevovat vhodné verbální i neverbální chování). Předchozí výzkumy se obvykle zaměřovaly na kulturní inteligenci jako na jediný konstrukt a prokazovaly pozitivní souvislosti s výkonem. Nová studie však zjistila, že výsledky nejsou konzistentní napříč jednotlivými složkami.

Překvapivě se ukázalo, že sestry s vyšší úrovní kulturních znalostí (kognitivní kulturní inteligence) podávaly horší výkon a vykazovaly nižší spokojenost s prací. Jinými slovy, více znalostí o kulturních rozdílech se automaticky nepromítá do lepší péče a může ji dokonce ztěžovat. Vědci se domnívají, že příliš mnoho znalostí může mít opačný efekt. Kulturní znalosti mohou vést ke kognitivnímu přetížení, kdy jsou sestry zahlceny příliš mnoha informacemi. Mohou také způsobit kognitivní zakořenění, kdy hluboká odbornost podporuje rigidní myšlení, což ztěžuje adaptaci na jedinečné potřeby každého pacienta.

Toto zjištění je klíčové, protože zdravotníci se často účastní školení zaměřených na kulturní znalosti, kde se učí o kulturních normách, hodnotách a rozdílech v přesvědčení, že více znalostí povede k lepší péči. Závěry studie naznačují, že tomu tak nemusí být vždy. Je potřeba přehodnotit přístup k výuce kulturní inteligence a zaměřit se spíše na rozvoj adaptabilních dovedností než na pouhé hromadění faktů.